Největší oříšek představuje obývák, který slouží zároveň jako ložnice pro hosty. Klasická rozkládací sedačka je fajn, ale musíte počítat s tím, že právě ona ovlivní celkovou barevnou náladu. Pokud zvolíte pohovku s výrazným vzorem, stěny musí být klidné. Když jsem zařizovala byt pro klientku, která každý víkend ubytovává synovce, sáhli jsme po světle šedé stěně a kontrastní tmavomodré pohovce s velurovým čalouněním. V noci se z ní stal spací koráb, ale přes den opticky nepřebíjela prostor. Důležitý je i typ mechanismu. Klasická rozkládací sedačka s klik-klak mechanismem je skvělá na rychlé spaní, ale vyžaduje kolem sebe dost místa na rozložení. Pokud máte úzký obývák, raději zvolte pohovku s výsuvným šuplíkem nebo rozkládací couch, která se nevysouvá dopředu, ale do boku. Barva podlahy a stěn pak musí opticky ubrat na obj

Další past je ta, kterou znám z vlastní zkušenosti. Měla jsem malý byt 2+kk, kde jsem chtěla mít kuchyň na míru podél jedné stěny a naproti gauč. Kuchyň byla nádherná, s výsuvnými koši a vestavěnou myčkou. Jenže když jsem chtěla rozložit pohovku, zjistila jsem, že se nevejde mezi stěnu a konferenční stolek. Řešení? Pořídila jsem rozkládací pohovku s úložným prostorem pod sedákem. Nejdřív jsem nevěřila, že by se tam vešlo povlečení a deka, ale nakonec se vešlo i polštářů pět. Tento typ nábytku je zázrak pro malé dispozice, protože nemusíte mít skříň na ložní prádlo někde v předsíni. Všechno je po ruce a vy ušetříte místo na další skříňku, kterou byste stejně zaplnili věcmi, co nenos