Když se sádrokartonář rozhodne pro tmel, vybírá, míchá a nanáší > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Největší chybou je If you adored this write-up and you would certainly like to receive even more info pertaining to zde kindly see the page. koupit jednu paletu „na všechno" a doufat, že to vyjde. Impregnovaný sádrokarton patří do místností s vyšší vlhkostí, běžný do suchých prostor. Pokud si nejste jistí, zda jde o impregnovaný typ, berte to jako běžný a použijte ho jen tam, kde vlhkost nehrozí. Ušetříte si tím bourání obkladu a předělávání konstrukce, které je vždy dražší a pomalejší než nákup správné desky hned na začátku.

Prvním krokem je zjistit, kudy kabely skutečně vedou. Výkresy elektroinstalace bývají orientační, ale realita se často liší. Pokud výkres nemáte, použijte detektor kovů a vodičů pod proudem. Levné přístroje ale mohou selhat u kabelů bez napětí nebo u kabelů v plastových trubkách. Osvědčený trik: vypněte jistič a prozvonejte obvod. Tam, kde tón zmizí, kabel pravděpodobně vede. Vždy ale berte v úvahu, že detektor může reagovat i na výztuhu nebo plechový profil.

Vlhkost je hlavní nepřítel. Prostor nesmí být zatékavý, ale zároveň musí dýchat. V uzavřené garáži bez větrání se drží kondenzace a desky mohou navlhnout i bez přímého deště. Pokud skladujete déle než několik týdnů, udržujte vlhkost vzduchu nízkou a občas zkontrolujte spodní vrstvy. Navlhlá deska se pozná podle tmavších skvrn a změny barvy – takový kus raději nepoužívejte na viditelné plochy.

Vodorovně, naplocho a v nízkých vrstvách Impregnované desky skladujte naplocho, ne na hranu. Svislé postavení je lákavé kvůli místu, ale desky se časem prohnou vlastní vahou, zvlášť když stojí opřené o zeď. Pokládejte je do vrstev o maximální výšce kolem půl metru. Mezi jednotlivé vrstvy vložte proklady ze suchého dřeva nebo zbytků desek, vždy ve stejných rozestupech. Vyšší stoh už na spodní desky tlačí příliš a vznikají trvalé deformace.

U vodorovného stropu v podkroví je potřeba počítat s tím, že nad ním je půda nebo střecha a může tam foukat. Rastr proto větrejte a nenechávejte dutinu uzavřenou bez možnosti úniku vlhkosti. Pokud jde o podkroví obytné, parozábrana musí být na teplé straně izolace a rastr se k ní nesmí přišroubovat tak, že ji protrhne. Všechny prostupy kabelů a trubek utěsněte ještě před montáží desek, později se k nim nedostanete.

Nejčastější chyba je, že se rastr vyrovná jen podle jedné krokve a zbytek se ohne. Další je příliš malá mezera mezi parozábranou a deskou, což vede k praskání spojů. A třetí: zapomenutá dilatační spára v místě lomu. Ta se dělá tak, že se desky v hraně nepřipevní napevno k sobě, ale nechá se tam pružný spoj. Pokud si nejste jistí rovinou, pozvěte si někoho s laserovým nivelačním přístrojem. Ušetříte si opravy, které se v podkroví dělají mnohem hůř než v přízemí.

Výběr tmelu začíná u toho, co se bude dělat: spojování desek, přetmelení šroubů, oprava prasklin, nebo celoplošné vyhlazení. Každý tmel má jiné vlastnosti a univerzální řešení obvykle znamená kompromis. Přečtěte si etiketu a hledejte, zda je určen rady pro rekonstrukci vnitřní, nebo vnější použití, jakou má pevnost, dobu zpracování a zda se dá brousit. Tvrzený tmel, který se nedá brousit, zničíte jen mechanicky a výsledek bude stát za málo.

Před montáží nechte desky alespoň den v místnosti, kde se budou instalovat. Vyrovnají se s teplotou a vlhkostí úprava interiéru a nebudou po připevnění pracovat. Dodržíte-li sucho, podložení, vodorovné uložení a nízké vrstvy, zůstanou desky rovné a použitelné i po delším skladování.

Při přenášení desky neohýbejte za rohy a netahejte je po zemi. Impregnovaná deska je sice odolnější, ale křehká zůstává. Manipulujte ve dvou lidech, uchopujte za užší stranu a chraňte hrany. Poškozené rohy se při montáži špatně tmelení a vzniká slabé místo. Stejně tak nenechávejte desky ležet na přímém slunci – přehřátí a následné ochlazení způsobuje kroucení.

Nosné profily se v podkroví nedávají kolmo na krokve, ale rovnoběžně s nimi, tedy po spádu. Vodorovné profily se k nim připojují napříč. Rozteč nosných profilů volíme podle tloušťky a typu desek, obvykle kolem 60 cm, u tenčích desek hustěji. Na šikmině musí být profily kotvené do krokví přes vrstvu izolace pomocí dostatečně dlouhých vrutů nebo přes úhelníky. Nikdy je nelep­te jen na parozábranu, ta není nosná. V místě lomu mezi šikminou a stropem vytvořte pevný vodorovný nosník, na který oba úseky rastru navážete. Bez něj se hrana vlní a sádrokarton se láme.

Broušení je nejčastější zdroj chyb. Tmel musí být zcela suchý, jinak se bude rozmazávat a ucpávat brusný papír. Používejte brusnou mřížku nebo papír s vhodnou zrnitostí a brouste lehkými tahy, ne tlakem. Přílišné broušení může poškodit papír na sádrokartonu a vznikne chlupatý povrch, který už nejde opravit. Po broušení povrch otřete od prachu a teprve pak kontrolujte rovinnost proti světlu. Problémy se obvykle projeví právě ve světle dopadajícím pod nízkým úhlem.