Voděodolný sádrokarton versus klasický: co vybrat do koupelny > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Od lehkého vyztužení po kompletní demontáž Pro lokální prohýbání, které vzniklo v důsledku vlhkosti nebo špatného uchycení desky, můžete použít chemickou kotvu ve spojení s vrutem do kovového profilu. Nejprve si označte místo, kde se nachází nosný profil, a vyvrtejte otvor skrz desku. Do otvoru vstříkněte dvousložkové lepidlo a zašroubujte vrut, který desku přitáhne zpět k profilu. Po vytvrzení lepidla přebruste povrch a zatmelte. Tento postup funguje pouze pro desky, které nejsou příliš zvlněné a jejichž konstrukce je stále nosná.

Pokud tmelíte více vrstev najednou, nikdy nepřekračujte doporučenou tloušťku. Tlustá vrstva schne mnohem déle, než se zdá, a při broušení se drolí. V ideálním případě má každá vrstva maximálně 2–3 milimetry. Když potřebujete vyrovnat větší nerovnost, raději naneste čtvrtou tenkou vrstvu, než abyste třetí udělali moc silnou. Výsledná plocha pak bude rovná, bez staženin a připravená k finálnímu broušení.

V případě, že jsou praskliny podél spojů a desky se vzájemně pohybují, je nutné zpevnit samotné spoje. Vyřízněte spáru do tvaru písmene V, odstraňte volné části a vyplňte ji tmelem s perlinkovou páskou. Pokud se pohyb opakuje i po zatmelení, je vhodné spoje zpevnit ještě dodatečným vrutem do profilu na obou stranách spáry. Dbejte na to, aby vruty neprošly skrz profil, ale pouze do něj – jinak byste poškodili konstrukci.

Jak na dveřní otvor a zárubeň Nejprve si připravte otvor pro dveře. V nosném roštu vynechejte prostor širší než samotná zárubeň – zpravidla o dva až tři centimetry na každou stranu, abyste mohli zárubeň vyrovnat a zaklínovat. Zárubeň osaďte až po dokončení interiéru hrubé stavby příčky, ale ještě před opláštěním deskami. Díky tomu můžete případné nerovnosti schovat za sádrokarton. Montážní profily kolem otvoru vyztužte dřevěnými hranoly nebo dvěma profily vloženými do sebe – zabráníte tím kroucení a průhybu. Dveřní křídlo by mělo mít z každé strany vůli zhruba tři milimetry, rekonstrukce koupelny krok za Krokem aby se nedřelo o rám. Nezapomeňte také na zesílené kotvení v místech, kde budou panty – tam dejte navíc dřevěnou vložku, do které půjdou šrouby zárubně.

Pokud se podhled prohýbá na větší ploše, ale deska je stále celistvá, pomůže dodatečné přišroubování k nosné konstrukci pomocí takzvaných talířových hmoždinek. Do stropu nad podhledem vyvrtejte otvory v rozestupech maximálně půl metru, do nich vložte hmoždinky a přes desku je přitáhněte talířovou hlavou. Hmoždinky musí být dostatečně dlouhé, aby prošly celou deskou a zachytily se v betonovém nebo cihelném stropě. Po zapuštění hlav pod úroveň desky je zatmelte a celý strop přebruste.

Třetí, finální vrstva je nejtenčí, ale paradoxně schne nejdéle. Důvodem je, že pod ní je už hladký povrch, který neodvádí vodu tak rychle jako sádrokartonová lepenka. Klidně si vyhraďte 10–12 hodin, a to i v dobře větrané místnosti. Před broušením by měl být tmel nejen suchý, ale i vytvrdlý do hloubky. Zkuste to poznat podle barvy: rovnoměrně bílý povrch bez šedých nebo tmavých míst je připravený.

Po zatmelení a zbroušení přichází na řadu povrchová úprava. Než začnete malovat nebo lepit tapety, napenetrujte celý povrch hloubkovým penetračním nátěrem. Sádrokarton jinak nasaje nerovnoměrně barvu a výsledek bude flekatý. U dveřní zárubně utěsněte spáru mezi rámem a stěnou akrylovým tmelem, který zůstane pružný. Silikon je nevhodný, protože se na něj nedá malovat a po čase žloutne. Nakonec nasaďte dveřní křídlo, zkontrolujte jeho pohyb a případně seřiďte panty.

Další pastí je přenos hluku. Podhled sice vypadá jako pevná deska, ale pokud ho nepřipevníte přes akustické třmeny, stane se z něj buben. Každý rekonstrukce koupelny krok za krokem z horního patra nebo spláchnutí záchodu se ponese celým domem. Zkušení řemeslníci proto používají dvojité CD profily s pryžovými vložkami. To je dražší varianta, ale u rodinného domu se vyplatí. Podobně pozor na to, aby desky nebyly ukotvené pevně ke stěnám — spára musí být pružná, jinak praskne.

Základem je pochopit, že hydroizolace neznamená jen natřít desku nějakou barvou. V koupelně se používá především tekutá hydroizolační stěrka, která se nanáší v tenké vrstvě po celé ploše, nebo speciální hydroizolační fólie pro suché výstavby. U sádrokartonu je nejpraktičtější tekutá stěrka, která vytvoří souvislý, bezesparý povrch. Před aplikací musí být sádrokarton suchý, čistý a napenetrovaný. Pokud použijete stěrku na špinavý nebo zaprášený podklad, nebude dobře přilnout a může se začít odlupovat. Proto je vhodné desky předem napenetrovat základním nátěrem, který zpevní povrch a zajistí lepší adhezi hydroizolační vrstvy.

If you loved this post and you would like to acquire extra information pertaining to Http://Wiki.Saomaitech.Vn/ kindly visit our own web page.