Než koupíte křeslo, promyslete si také, jak ho budete kotvit v nájemním byt v panelákuě. Vrtání do stropu je zásah do nosné konstrukce, který může být v rozporu s nájemní smlouvou. V takovém případě zvažte stojan na závěsné křeslo – samonosnou konstrukci, která se postaví na podlahu. Stojan zabere víc místa, ale je mobilní a nevyžaduje žádné vrtání. Při výběru stojanu zkontrolujte jeho stabilitu – nohy by měly mít gumové podložky, aby nepoškrábaly podlahu. Montáž zvládnete sami, ale pokud si nejste jistí únosností stropu, přizvěte odborníka. Chyba v ukotvení může skončit nejen rozbitým křeslem, ale i vážným zraněním. Až budete mít křeslo zavěšené, otestujte ho nejprve s malou zátěží – třeba s polštářem – a teprve poté si sedněte. Tím zjistíte, jestli laní systém drží správně a jestli se vám v křesle dobře sedí.

Na co si dát pozor při výběru materiálu a ceny Materiál sedáku určuje nejen vzhled, ale i údržbu a životnost. Ratany a bambus působí útulně, ale v suchém interiéru časem vysychají a praskají. Dřevěné sedáky jsou pevné, ale studené na dotek – pokud je polštářovat, zvolte raději textilní nebo koženkové. Kovové konstrukce jsou nejodolnější, ale pozor na studený povrch v zimě. Při výběru látky se ptejte na pratelnost a stálobarevnost – levné textilie na přímém slunci rychle vyblednou. Cena závěsného křesla se odvíjí od materiálu, nosnosti a provedení. Místo srovnávání konkrétních čísel si spočítejte, jak dlouho chcete, aby vám křeslo vydrželo – kvalitní výrobek se vyplatí, ale nemusíte kupovat nejdražší model. Důležité je ověřit, že výrobce uvádí maximální zatížení a že je křeslo certifikované pro domácí použití.

Když chcete natřít police z březové překližky tak, aby ladily se zbytkem nábytku, nestačí jen sáhnout po první barvě v obchodě. Důležité je nejdřív zjistit, jaký povrch police mají. Každý materiál reaguje na mořidlo jinak, a pokud na to zapomenete, výsledek bude skvrnitý a nerovnoměrný. Než začnete, přečtěte si, co jednotlivé vrstvy dřeva udělají s barvou.

Závěsná křesla a houpačky už dávno nejsou jen dětským prvkem. V obývacím pokoji vytvoří relaxační kout, který ocení dospělí i děti. Než ale začnete vybírat, zaměřte se na tři základní věci: nosnost stropu, typ uchycení a prostor, který máte k dispozici. Bez těchto informací koupíte něco, co buď nepůjde bezpečně zavěsit, nebo se do místnosti vůbec nehodí.

Nezapomeňte na detaily, které se snadno přehlédnou: vypínače, zásuvky, lišty u podlah, kliky dveří. Tyto plochy otírejte mikrovláknovou utěrkou namočenou v odmašťovacím přípravku. Stavební prach obsahuje mastnoty z lepidel a tmelů, které běžné saponáty neodstraní. Povrch pak přeleštěte suchým hadříkem, abyste zabránili opětovnému usazování prachu.

Než začnete vybírat závěsné křeslo nebo houpačku do obýváku, zjistěte si, z čeho je strop. Sádrokarton bez zesílení unese jen dekorativní světlo, ne dospělého člověka. Pokud máte betonový strop, je to ideální základ. U dřevěných trámů záleží na jejich tloušťce a stavu – před montáží je vždy zkontrolujte, zda nejsou prasklé nebo napadené dřevomorkou. Nejčastější chybou je montáž do obyčejné hmoždinky z železářství, která se při zatížení vytrhne. Pro závěsný nábytek se používají chemické kotvy, ocelové rozpěrné šrouby nebo kotevní desky určené přímo pro tento účel. Vždy se řiďte pokyny výrobce a nezapomeňte, že nosnost upevnění musí být minimálně třikrát vyšší, než je hmotnost nejtěžší osoby, která bude sedět.

Samotná montáž má svá pravidla. Křeslo by mělo viset tak, aby se sedák nacházel ve výšce 40–50 cm nad zemí. U houpacího křesla počítejte s tím, že se při houpání jemně snižuje, takže si nechte rezervu. Závěsné lano nebo řetěz připevněte k oku ve stropě a použijte karabiny s pojistkou – normální karabina se může při dynamickém pohybu otevřít. Vždy zkontrolujte, zda se lano někde neodírá o hranu stěny nebo nábytku. Nejbezpečnější jsou textilní popruhy, které se omotají kolem trámu a sešijí – tyto systémy jsou pružnější a šetrnější ke konstrukci než řetězy.

Největší chybou je začít malovat bez pořádné přípravy. Povrch musí být čistý, suchý a zbavený prachu. Pokud na barvy stěn do obývákuě zůstanou mastné skvrny od rukou, barva na nich nikdy pořádně nechytne a po zaschnutí budou prosvítat. Před malováním proto stěny otřete vlhkým hadrem s trochou saponátu, nechte oschnout a zdrsněte lesklé plochy jemným brusným papírem. Trhliny a díry po hřebících vyplňte tmelem, nechte zatvrdnout a přebruste do hladka. Vynechání této fáze se nevyplatí – čeká vás pak dvojí malování a výsledek stejně nebude dobrý.