Umělá stěna nebo skála: kde začít s lezením > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Briefing začíná u pořadí nástupu do letadla. Instruktor vysvětluje, kdo sedí kde, jak se připoutá a co se děje s výškoměrem. Pozorně si všímejte, kdy se otvírá dveře a jak se sedí na kraji. Typická chyba je soustředit se na vlastní strach a ignorovat, že se vás týká i poloha těla instruktora za vašimi zády. Pokud nerozumíte, proč se máte držet za popruhy určitým způsobem, zeptejte se hned. Otázka ve vzduchu už nepřichází v úvahu.

První pokusy: co dělat, když se zaseknete Většina nováčků se na stěně zastaví v půlce cesty a neví, co dál. Přirozenou reakcí je zoufalé hledání dalšího chytu rukou, ale často je řešením jít nohama výš. Podívejte se pod sebe a najděte si oporu pro nohu – třeba i malý stupeň, na který se postavíte. Jakmile se postavíte na nohy, tělo se zvedne a vy dosáhnete na chyt, který se zdál nedosažitelný. Pokud stále nemůžete pokračovat, je v pořádku slez dolů a zkusit to znovu. Nejste ve sportu, kde se porážka počítá – lezení je o hledání řešení.

Důležité je také naslouchat. Vypněte hudbu, zavřete okna kajuty a napněte uši. Zvuk motoru jiné lodi se v mlze šíří nevyzpytatelně – někdy uslyšíte loď, která je daleko, a neslyšíte tu, která je těsně vedle vás. Pokud uslyšíte signál, ale nevidíte zdroj, zpomalte ještě více a připravte se na nouzové brzdění. Vždy mějte po ruce i houkačku na stlačený vzduch, která funguje i při výpadku elektřiny, a naučte se s ní zacházet poslepu.

Praktický postup pro přečkání mlhy začíná tím, že zastavíte co nejblíže břehu v mělké vodě, ale mimo plavební dráhu. Zakotvěte a rozsviťte bílou kotvovou svítilnu. Pokud nemáte kotvu, přivažte se ke břehu a zajistěte, aby loď neházela. Vždy mějte po ruce náhradní zdroj zvukového signálu – píšťalku na krk a plechovku s kamínky, kterou lze zatřást, jsou jednoduché a levné náhrady. Nezapomeňte, že v mlze se zvuk šíří různě a někdy uslyšíte volání z velké dálky, jindy těsně u lodi. Proto se nikdy nespoléhejte jen na jeden smysl – kombinujte poslech s pohledem a kontrolou GPS.

Když nad hladinou klesne viditelnost pod sto metrů, svět kolem vás se změní v šedou stěnu. osvětlení v obýváku tu chvíli přestávají platit běžné pravdy o přednosti a rychlosti. Mlha na vodě je zrádná tím, že nejenže nevidíte, ale nejste ani vidět. Zvuk se šíří jinak, vzdálenost se špatně odhaduje a každá chyba ve značení se může stát osudovou. Proto je důležité vědět, jaké signály používat, aby vás ostatní lodě, plavidla i pobřežní hlídky včas zaregistrovaly.

Pátá chyba se týká jištění – a to nejen u začátečníků, ale u všech, co začínají venku. Často vidím lidi, https://brappedwiki.com/ co drží jistící pomůcku příliš vysoko nebo nízko, nebo mají příliš velkou vůli v laně. Správná poloha ruky je taková, aby lano procházelo bez zbytečných ohybů a mělo optimální napětí – ne povolené, ale ani napnuté na krev. Než vyrazíš ven, nech si ukázat správný postup od zkušenějšího a trénuj jištění na zemi. Nauč se i správně zacházet s karabinou a slaňovací pomůckou, jinak riskuješ vážný úraz.

Stejně důležitá je část o přistávání. Řeší se, kdy natáhnout nohy a jak se dotknout země. Mnoho lidí má tendenci se dívat dolů a snažit se dopadnout po špičkách. Instruktor vám ale vysvětlí, proč je lepší přistávat na celá chodidla s mírně pokrčenými koleny. Typická chyba je snažit se během sestupu „pomáhat" pohybem nohou. Nedělejte to. Padák řídí instruktor a vaše nohy mají jediný úkol – být připravené na kontakt se zemí.

Druhý častý kámen úrazu: neustálé přehazování rukou. Začátečníci mají tendenci měnit úchop pokaždé, když se pohnou nohou. To je zbytečné. Než sáhneš po dalším chytu, vždy si nejdřív postav nohy a stabilizuj se. Správné pořadí je: noha, druhá noha, pak teprve ruka. Tělo se ti odvděčí menší únavou a jistotou v pohybu. Zkus si to natrénovat na lehkých cestách, kde nemusíš spěchat – klidně i na umělé stěně.

Základním pravidlem je, že v mlze se pohybujete pomalu a předvídatelně. Rychlost snižte na minimum, které vám umožní bezpečně reagovat na překážku, i kdyby se objevila až na poslední chvíli. Nejméně každé dvě minuty dávejte zvukový signál – jeden dlouhý tón pro plavidlo s vlastním pohonem, dva dlouhé pro plavidlo bez pohonu nebo kotvící. Tyto intervaly nejsou náhodné; jsou mezinárodně dohodnuté a ostatní kapitáni je znají. Pokud je nedodržíte, riskujete, že si vás nikdo nevšimne, dokud nebude pozdě.

Při pohybu v mlze se vyvarujte běžných chyb. Nejčastější je spoléhání na to, že mlha za chvíli opadne, a proto se plavidlo pohybuje příliš rychle. To vede ke kolizím, protože náhlé objevení se překážky v podobě jiné lodi, bóje nebo útesu nenechává čas na reakci. Snížte rychlost na minimum, při kterém ještě udržíte kormidlo, a pravidelně kontrolujte hloubku. Další častou chybou je ignorování zvuků z jiných plavidel – když uslyšíte tón, okamžitě zastavte a snažte se určit směr, odkud přichází. Pokud je to možné, vyčkejte, až se zvuk přiblíží, a teprve pak se pomalu pohněte.

If you have any questions about where by and how to use http://www.wiki.dobusch.net/index.php?title=První_suché_lezení:_častá_chyba,_která_zhatí_celý_výkon, you can call us at our own web page.