Největší radost mi ale dělá malý detail: pod parapetem v ložnici mám vyrobený nízký úložný box, který vypadá jako lavice. Je široký šedesát centimetrů a hluboký čtyřicet. Uvnitř jsou police, kam dávám ložní prádlo a deky. Na vrchu sedím, když si zavazuji boty. Přesně sem jsem schovala i náhradní matraci pro hosty, která je srolovaná a svázaná páskou. Kdybych měla v koupelně méně úložného prostoru, místo obkladů bych tam dala regál. Ale díky tomu, že mám v bytě každý kout promyšlený, mohu si dovolit mít v koupelně luxusní porcelánové umyvadlo a baterii s výsuvnou sprchou.

Samostatnou kapitolou je výběr čalounění. Slyšela jsem lidi říkat, že na budget není možné mít hezký nábytek s látkou, která vydrží. Omyl. Narazila jsem na staré křeslo s odpruženým sedákem a poškrábanými dřevěnými nohami. Stálo 200 korun. Koupila jsem metr sametové látky v akci za 150 korun a pomocí sešívačky z hobby marketu ho potáhla sama. Výsledný efekt s lesklým velvet upholstery proměnil celý pokoj a nikdo nevěří, že to není nový kus za deset tisíc. Když se bojíte šít, zkuste čalounění přikrýt dekou nebo přehozem. Stará sedačka s poškrábanými loketními opěrkami vypadá svěží, když na ni hodíte bavlněný přehoz za 200 ko

Zpět k té pohovce v obýváku. Když jsem ji kupovala, myslela jsem jen na estetiku. Chtěla jsem něco s hebkým čalouněním, co by ladilo s kobercem a závěsy. Nakonec jsem zvolila model s látkovým potahem v tmavě modré, který má na dotek sametovou strukturu. Vypadá luxusně a dobře se na něm sedí. Důležité je, že potah je pratelný na třicet stupňů. To oceníte hlavně, když vedle na podlaze leží pes nebo když se po večírku vysypou drobky. Pod sedákem se skrývá mechanismus, který po zatáhnutí za pásek vysune prostor pro nohy a opěradlo se samo sklopí. Je to jednoduchý, ale spolehlivý systém pro každodenní spaní. Používáme ho, když máme návštěvu, ale i občas o víkendu, když chci číst v obýváku a usnu

Dlažba v koupelně ale není jen o podlaze. Stěny za vanou nebo sprchovým koutem často diktují zbytek místnosti. A právě tady se mi podařila jedna z nejpraktičtějších věcí, na kterou jsem pyšná. Protože v bytě není žádná skříň ani komora, potřebovala jsem někam schovat ručníky, čisté utěrky a zásobu toaletního papíru. Nešlo to do koupelny, protože tam byl jen záchod, umyvadlo a sprchový kout. Musela jsem improvizovat. V průchodu mezi koupelnou a ložnicí jsem nechala zazdít výklenek do zdi. Vznikl tím prostor, kam se vejde police s proutěnými koši. Těsně vedle něj stojí menší skříňka na míru, která vypadá jako vestavěná. Uvnitř mám složené ručníky a pyžama. Když přijedou přátelé na víkend, vytáhnu z ní i nafukovací matraci a povlečení. V obýváku mezitím slouží jako hlavní lůžko pro hosty menší pohovka, konkrétně model s výsuvným mechanismem a madlem. Má nerezové nožičky a pevný rám – přesně to, co člověk potřebuje, aby se v noci neprobudil na podlaze. Každý centimetr musí mít svůj ú