Když jsem před pěti lety zařizovala svůj první byt o třiceti metrech čtverečních, měla jsem jasno: chci domácí knihovnu, která nebude jen přehlídkou hřbetů. Knihy jsem sbírala od střední školy, ale neměla jsem místo na klasickou knihovnu se skleněnými dvířky. Můj byt měl jednu hlavní místnost, kde se vařilo, jedlo a spalo. Řešení přišlo v podobě nízké knihovny, která zároveň sloužila jako opěradlo pro pohovku. Jenže pak přišla první návštěva, která chtěla přespat, a já zjistila, že klasický gauč na spaní je fajn, ale jen když nemáte po ruce tři polštáře a deku ve skříni. Místo toho jsem začala uvažovat o kinetice prostoru - jak přimět jednu věc, aby dělala práci t