A teď k tomu, co mě na malé zahradě naučilo nejvíc – vrstvení a textury. Když nemůžete sázet do šířky, sázejte do výšky a do hloubky. Použila jsem tři úrovně: na dně půdopokryvný břečťan, nad ním nízké trvalky jako šalvěj a levandule, a pak keře jako pustoryl nebo komuli, které lákají motýly. Všechny rostliny mají stejnou potřebu zálivky, což usnadňuje údržbu. K tomu jsem přidala několik kamenů a dřevěných špalků, aby vznikl přirozený přechod. Zjistila jsem, že právě tyhle detaily dělají zahradu zajímavou i v zimě, kdy všechno zezelená. Zima je mimochodem tvrdá zkouška pro každý garden design. Pokud nechcete, aby vaše terasa vypadala jako opuštěné staveniště, myslete na stálezelené rostliny a strukturu už při náv

Největší výhrou byla volba konkrétního mechanismu. Mnoho levných pohovek má systém, kdy sklopíte opěrák a ten leží na polštářích – výsledkem je nerovná plocha s mezerami. U mého modelu funguje click-clack mechanism, což znamená, že se celá sedací část dá jedním pohybem sklopit do roviny. Žádné vytahování, žádné cvakání. Stisknete tlačítko, opěrák se samočinně sklopí a vy máte rovnou matraci. Tento jednoduchý detail mění celý zážitek z rozkládání. Ráno to samé stačí udělat zpět a pokoj je za minutu připravený k pr