Samozřejmě, ne každý rozkládací gauč je stejný. Narazil jsem na modely, kde se spací plocha skládá ze tří dílů, mezi kterými vám v noci projíždí ruka. To je noční můra. Hledejte proto výhradně kousky s jednolitou plochou, ideálně s integrovanou pěnovou matrací o tloušťce aspoň dvanáct centimetrů. A pokud máte možnost, vyzkoušejte si lehnout přímo v showroomu. Nikdo se na vás nebude dívat divně. Lepší udělat ze sebe blázna na pět minut než pak pět let nadávat. A pozor na click-clack mechanismus – některé levnější verze se po roce přestanou zamykat a pak máte gauč, který se sám skládá, když na něj posadíte vnouč

Když jsem se před lety stěhovala do prvního vlastního bytu o rozloze dvaceti osmi metrů čtverečních, myslela jsem, že hlavním problémem bude místo na věci. Netušila jsem, že největší noční můrou se stane světlo. Stropní halogenové bodce vrhající ostré stíny do každého rohu z malé garsonky dělaly spíš vyprahlou step než útulný domov. Jak osvětlit malý byt, když každý centimetr musí plnit tři funkce najednou a okno je jen jedno, navíc orientované na sever? Zjistila jsem, že klíč nespočívá v počtu lamp, ale v jejich vrstvení a umístění. Prvním krokem bylo zbavit se jediného centrálního zdroje a nahradit ho několika menšími, které si navzájem nelezou do o