S přespáváním návštěv to byla dříve katastrofa. Dva dospělí na rozkládací sedačce z IKEA z roku 2006, to byla ortopedická noční můra. Teď mám v pracovně malý pull-out sofa v tmavě šedém velvet upholstery. Ten sametový potah zní jako protimluv k industriálnímu stylu, ale právě ten kontrast funguje. Hladká, lesklá textura vedle hrubých cihel a matného betonu dělá prostor živým. Když přijedou rodiče, jednoduše vytáhnu spodní část sedačky, a vznikne lehátko se sklopeným opěradlem. Žádné složité skládání, žádné záhadné mechanismy. Jen vytáhnete a máte postel s vlastní matrací, která se schová pod sedákem. Hosté si pochvalují, že se na tom spí líp než na hot

Co mě ale dlouho trápilo, bylo osvětlení. Všichni ukazují fotky zalité denním světlem, jenže v zimě je u nás šero už ve tři odpoledne. Musela jsem najít způsob, jak navodit útulno bez zbytečné elektroniky. Tady mi pomohla jedna stará skandinávská rada – vrstvit světlo. Nepoužívat jeden lustr uprostřed místnosti, ale několik zdrojů. Malá lampička na nočním stolku, stojací lampa v rohu za gaučem a pár LED svíček na polici. Když jsem tyhle zdroje zapnula najednou, místnost rázem působila větší a teplejší. A právě kontrast mezi bílými stěnami a teplým světlem je to, co dělá ten pravý scandinavian interior design. Studené zářivky z obchoďáku patří do kanceláře, ne do

Když teď večer zapálím svíčku a dřevěné obložení stěn se zbarví do tepla medu, vzpomínám na své počáteční pochybnosti. Rustic interior levný interiérový design není o drahém masivu a chalupaření na venkově. Je o tom, že si vytvoříte klidný kout, kde to voní dřevem a kde se stůl stane středobodem večeří s přáteli, aniž byste museli v noci čelit boji s rozkládacím gaučem. Důležité je nebát se kombinovat staré s novým a praktické s krásným. I v malém bytě můžete mít domov, který vypadá, jako by ho postavil váš pradědeček, ale funguje pro život 21. stole

Když jsem předloni začal plánovat rekonstrukci koupelny, netušil jsem, že se tím spustí řetězová reakce, která mi převrátí celý byt naruby. Původní plán byl prostý: vyměnit dlažbu, nové obklady, pořádné sprchové dveře místo sprchového závěsu, který po každém sprchování připomínal mokrou plachtu. Jenže realita byla tvrdší než staré lepidlo na obklady. Zjistil jsem, že za zdí je prosakující trubka, což znamenalo rozsekat půlku zdi. A když už jsem měl zeď otevřenou, napadlo mě, že bych mohl koupelnu zvětšit o kus chodby. Byl to první krok na kluzké cestě. S každým bouracím kladivem se otevíraly nové možnosti i nové problémy, hlavně co se týkalo místa na spaní pro hosty, kteří mi najednou neměli kde složit hl

Kombinace rozkládací sedačky a postele s úložným prostorem vyřešila i druhý problém který mi rekonstrukce koupelny přinesla. Když jsem totiž přemístil koupelnu do rohu, vznikl tam falešný prostor. Ten jsem zaplnil šatní skříní na míru, ale ta ukradla další metry obýváku. Bez chytrého nábytku bych teď neměl kde sedět, natož spát. Dnes mám všechny hosty na jedné sedačce a druhý pár na té druhé, která je postel s úložným prostorem. Oba spí na pěnové matraci s výškou 16 cm, která poskytuje stejnou oporu jako normální lože. Když jsem to před dvěma lety plánoval, myslel jsem že musím koupelnu jen předláždit. Dnes mám v obýváku dvě lůžka, jedno úložiště a jednu koupelnu, která konečně nesmrdí plísní. A vůbec bych neřekl, že to celé začalo kapající vodou za obkla

První zásadní krok byla volba postele s úložným prostorem. Dřevěný rám z masivu, trochu oprýskaný, jakoby z chalupy, skrýval uvnitř hluboký box na lůžkoviny. Už žádné zoufalé hledání místa pro zimní deky. Do postele jsem dala pěnovou matraci o výšce 16 cm, která skvěle tlumí pohyb a neváží tunu. Jenže problém s návštěvami zůstával. Matrace na zemi? To ne, záda by to nepřežila. A tak přišla na řadu promyšlená obměna obývacího koutu, aniž by utrpěla rustikální atmosf