Pamatuju si, jak jsem před lety řešila pokoj svého bratrance. Bylo mu čtrnáct, chtěl tam trávit čas s přáteli, hrát hry, učit se a občas i nerušeně spát. Jenže jeho pokoj měl jen dvanáct metrů čtverečních a skříň což tak akorát na jeho oblečení. Hlavní problém nastal, když u něj chtěl přespat kamarád. Měli jsme jen jednu postel a žádné místo na rozkládací lehátko. To byl moment, kdy jsem začala přemýšlet o teenage room interiérový design úplně jinak. Nešlo jen o barvy na zdi nebo plakáty kapel, ale o to, jak prostor donutit pracovat pro život, který tam opravdu probí

A nezapomeňte na nožičky. Zdánlivá banalita, ale pokud jsou příliš nízké nebo zcela chybí, vlhkost z podlahy se nasává do rámu. U bytu s podlahovým topením je nutné, aby mezi podlahou a skříní byla vzduchová mezera. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že plastové krytky na nožkách se po pár přestěhováních ulomí. Hledejte kovové nebo bukové nohy, které vydrží hmotnost i při rozložení. Tento detail často odlišuje pohovku, která vypadá levně, od té, která působí prémiovým doj

Kuchyně bez pořádného osvětlení je jako vaření poslepu. Až příliš dobře si pamatuju, jak jsem v prvním bytě krájela cibuli pod jedinou žárovkou uprostřed stropu. Všechen stín dopadal přesně na prkénko a já si každý večer říkala, že příště už na to kašlu a koupím aspoň jednu lampičku na linku. Jenže pak přišli přátelé na večeři, rozsvítili hlavní světlo a najednou celá kuchyně vypadala jako operační sál - ostrá, studená a bez duše. Tehdy mi došlo, že kitchen lighting není jen o tom vidět na hrnec, ale o tom vytvořit prostor, kde se lidé chtějí zdržet. A že jedna jediná lampa na stropě nikdy nestačí, ať je sebevýkonněj