Nezapomínejte ani na cache. Bez ní se při každém načtení stránky generuje kompletní HTML z databáze, což je zbytečně pomalé. Nastavte si cache pro prohlížeče i pro server. Většina redakčních systémů má pro to hotové pluginy, ale i bez nich lze využít hlavičky pro cache. Ujistěte se, že máte zapnutou kompresi Gzip nebo Brotli. Ta dokáže zmenšit objem přenášených dat až o 70 %. V neposlední řadě pravidelně čistěte databázi od revizí, dočasných souborů a nepotřebných záznamů, protože přerostlá databáze také zpomaluje dotazy.

První unit test obvykle vzniká ve chvíli, kdy máte pocit, že už byste kód psát měli. Napíšete tedy test, který zavolá metodu, porovná návratovou hodnotu s očekávanou a vše projde. Problém je, že test často prochází jen díky tomu, že je špatně napsaný. Nejčastější chyba? Test, který ověřuje, co už víte, nebo dokonce netestuje nic. Typicky testujete metodu, která vrací konstantu, nebo testujete privátní logiku přes veřejné rozhraní a nakonec jen zkopírujete implementaci barvy stěn do obýváku testu. Výsledek je pak zelený, ale kód se může chovat úplně špatně.

Mnoho vývojářů vnímá Redux jako povinnou výbavu každé větší React aplikace. Ve skutečnosti je ale Redux nástroj pro specifické problémy, a pokud ho použijete tam, kde stačí lokální stav komponenty, zbytečně si zkomplikujete kód i údržbu. Než začnete přidávat store, položte si otázku, zda data skutečně potřebuje více nesouvisejících částí aplikace. Pokud je stav používán jen v jednom formuláři nebo v rámci jedné obrazovky, zůstaňte u useState nebo useReducer. Redux nasazuje až ve chvíli, kdy začnete prop drillingem předávat data přes tři a více úrovní nebo kdy potřebujete sdílet data mezi různými částmi aplikace bez ohledu na strom komponent.

Na co si dát pozor při zpracování odpovědi Nejčastější problém začátečníků je, že předpokládají, že odpověď přijde ve formátu, který se jim líbí. Realita je taková, že většina API vrací JSON a vy si musíte data sama zpracovat. Začněte tím, že si odpověď nejdřív vypíšete do konzole a prohlédnete si její strukturu. Teprve potom pište kód, který z ní vytáhne konkrétní hodnoty. Pozor na to, že JSON může obsahovat vnořené objekty a pole – přístup k nim se liší podle programovacího jazyka, osvětlení v obýváku ale princip je vždy stejný: jdete po klíčích.

Při psaní reducerů a akcí se držte zásady, že akce popisuje událost, nikoliv nový stav. Nepoužívejte akce typu SET_USER_NAME nebo SET_LOADING, ale raději USER_LOADED nebo FETCH_STARTED. Tento přístup lépe odpovídá logice aplikace a v budoucnu usnadní přidávání dalších funkcí. V reducerech vždy vracejte nový objekt, nikdy nemutujte původní stav. Používejte spread operátor nebo knihovny pro nemutující aktualizace, ale vždy s vědomím, co přesně děláte. Lehkovážné kopírování hluboce vnořených struktur vede k chybám, které se obtížně hledají.

Když už se pro Redux rozhodnete, klíčové je navrhnout si správnou strukturu store. Častou chybou je ukládat do store vše, co se v aplikaci objeví – od odpovědí z API až po text v inputu. Store by měl obsahovat pouze aplikační data, nikoliv data formulářová nebo UI stav, jako je otevřený dropdown. Pro formuláře použijte lokální stav a pro jejich validaci klidně dedikovanou knihovnu; Redux tím odlehčíte a vyhnete se zbytečným re-renderům celé aplikace při každém stisku klávesy. Pokud potřebujete ukládat odpovědi z API, ukládejte je normalizované, tedy s oddělenými entitami a referencemi pomocí ID, nikoliv jako vnořené objekty. Tím se výrazně zjednoduší aktualizace a vyhledávání.

Při psaní automatizovaných testů se zaměřte na stabilitu selektorů – tedy způsobů, jak najdete prvky na obrazovce. Používejte jedinečná ID, nikoli texty tlačítek, protože ty se mohou lokalizací změnit. Vyhněte se spánkům v kódu; místo toho čekejte na podmínky, aby testy nebyly zbytečně pomalé a nezřídka padaly. Typická chyba začátečníků je testovat pouze „šťastnou cestu", kdy vše proběhne bez chyby. Přidejte negativní scénáře – špatné heslo, prázdné pole, přerušené připojení. Tyto testy často odhalí více chyb než hlavní tok.

Častou chybou je podceňování verzí a jejich životního cyklu. Výrobci databázových systémů poskytují opravy pouze po omezenou dobu. Po jejím uplynutí přestávají řešit bezpečnostní chyby i výkonnostní problémy. Pokud tedy běžíte na staré verzi, nejste jen nepodporovaní – vystavujete se zbytečnému riziku. Naplánujte si upgrade s dostatečným předstihem a vyhraďte si čas na testování kompatibility s vaší aplikací. Změna hlavní verze často přináší změny v chování optimalizátoru a může odhalit skryté závislosti.

If you liked this article and you would certainly like to obtain additional facts pertaining to http://wiki.philipphudek.de/index.Php?Title=UI/UX_past,_kterou_vývojáři_podceňUjí_a_jak_se_jí_vyhnout kindly check out our webpage.