Den předem zkontrolujte, že v pokoji je volná podlaha. Hračky, stavebnice a oblečení odklidťe do krabic nebo do skříně. Nejde o úklid na parádu, ale o bezpečný pohyb ve tmě – děti v noci vstávají na záchod a přes položené předměty snadno zakopnou. Stejně tak zkontrolujte, že žádná židle ani police není vratká. Noční světlo je praktické, ale nesmí svítit přímo do očí. Malá lampička s teplým světlem stačí.

Typická chyba je kupovat letní kusy v lednu podle výprodeje a teprve v červnu zjistit, že k sobě nepasují. Další chyba je spoléhat na to, že se vše srovná praním nebo že se barvy časem sjednotí. Nesjednotí. Stejně tak nefunguje držet v kapsli kus, který jste za celé léto nevzali na sebe ani jednou — zabírá místo a nutí vás přemýšlet navíc.

Pásy, které dítě skutečně udrž

Doprava je další položka, která se dá obejít. Pěšky, na kole, koloběžce nebo veřejnou dopravou, pokud už máte předplatní jízdenku. Auto nechte doma, pokud to jde. Ušetříte za benzín i parkovné. Pokud musíte jet autem, domluvte se s jinou rodinou a jeďte společně. Děti si užijí cestu víc a vy se vyhnete hledání místa k parkování.

Základem je naučit se přesně tři jedlé druhy, které si lidé pletou s muchomůrkou zelenou. Muchomůrka růžovka má masitý klobouk s růžovým nádechem, bílý prstenec a dužninu, která po rozříznutí zrůžoví. Muchomůrka císařská roste v teplých listnatých lesích, má oranžový klobouk s bílými šupinkami a žlutý prstenec. Muchomůrka šedivka má šedozelený klobouk bez prstence a pochvu ukrytou hluboko v zemi. U každé z nich je nutné vidět celou plodnici včetně báze třeně.

Nejčastější chybou je vytrhnout houbu bez báze. Když třen uříznete nad zemí, přijdete o pochvu, což je právě ten znak, který muchomůrku zelenou spolehlivě odlišuje od jedlých druhů. Další chybou je spoléhat na to, že houba „chutná dobře" nebo že ji ohlodávají zvířata. Muchomůrka zelená je rady pro rekonstrukci člověka smrtelná už v množství kolem jednoho klobouku, a to i po tepelné úpravě. Zmrazení, sušení ani vaření jed v plodnici nezničí.

Praktické pravidlo zní: pokud si nejste stoprocentně jisti, houbu nechte v lese. Sbírejte jen plodnice, které vidíte celé, a doma je znovu zkontrolujte rekonstrukce koupelny krok za krokem denního světla. Do koše nepatří houby přezrálé, rozlámané nebo takové, u kterých si nejste jisti bází třeně. Při sebemenší pochybnosti je lepší přijít o úlovek než o játra. První pomocí při podezření na otravu je vyvolat zvracení jen u při vědomí a okamžitě volat záchranku.

Proč nestačí klobouk a barva Muchomůrka zelená, nejčastější původce smrtelných otrav, je zelená, olivová nebo žlutozelená. Jenže stejně zbarvené klobouky má i řada jedlých druhů z jiných rodů. Rozhodující je proto kombinace: pochva na bázi třeně, prstenec na třeni a bílé lupeny, které se nikdy nepřirostou k třeni. Právě bílý výtrusný prach, který se dá ověřit položením klobouku na papír, odliší muchomůrku od mnoha podobných hub.

Muchomůrky patří k nejobávanějším houbám, ale zároveň k těm nejužitečnějším. V českých lesích rostou od června do listopadu a zahrnují jak vynikající jedlé druhy, tak houby, po jejichž požití umírá většina lidí do deseti dnů. Rozdíl mezi nimi přitom není v barvě ani ve vůni, ale v několika znacích, které se musí hodnotit společně. Kdo se spoléhá na jediný znak, udělá chybu.

Víkend bez útraty neznamená, že budete celý den sedět doma a dívat se na sebe. Znamená to, že si předem rozmyslíte, co budete dělat, a připravíte se tak, abyste nemuseli nic kupovat cestou. Rodiny, které to zvládají, mají jednu společnou věc: plánují dopředu a zapojují děti do rozhodování. V pátek večer si sedněte ke stolu a napište si tři varianty na sobotu a tři na neděli. Děti ať vyberou, co je baví nejvíc. Tím odpadne věta „já se nudím" a s ní i nutkání utrácet za .

Nejspolehlivější je měření vlhkosti testerem — buď elektronickým, nebo optickým refraktometrem. Naměřená hodnota nad tři procenta znamená okamžitou výměnu, dvě až tři procenta výměnu při nejbližší příležitosti. Pouhým okem poznáte jen hrubé znečištění: nová kapalina je čirá a světle žlutá, stará tmavne až do hněda. Zbarvení ale neříká nic přesného o obsahu vody, proto se podle barvy neřiďte.

Co dělat, když nechcete utrácet ani za vstupné Hledejte místa, která nevyžadují vstupné. Les, louka, naučná stezka, hřiště, rybník, hradní zřícenina zvenku, kostelní zahrada. Většina měst má park s dětskými prvky a lavičkami. Stačí vzít míč, frisbee, skákací gumu nebo karty. Děti se zabaví déle než na drahé atrakci. Na co si dát pozor: ověřte si otevírací dobu, pokud jde o hřiště u školy, a počasí. Když prší, mějte v záloze domácí variantu – deskové hry, pečení, přebalování knihovny nebo výrobu koláže z časopisů.