Nejdřív se zaměřte na rozměry a konstrukci. Ideální postýlka má pevné bočnice, které nejdou snadno stlačit, a vzdálenost mezi příčkami by neměla přesáhnout zhruba šest centimetrů. Dítě by mezi nimi nemělo prostrčit hlavičku ani nožičku. Pozor také na výškově stavitelné dno – v prvních měsících bývá nejvyšší poloha praktická pro rodiče, ale jakmile se dítě začne posazovat, musíte dno vždy snížit. Častou chybou je nechat v postýlce polštář, peřinu nebo plyšové hračky, které zvyšují riziko přehřátí a dušení.

Když vyrážka nezmizí barvy stěn do obýváku tří dnů, For those who have virtually any concerns about in which and also tips on how to make use of Nábytek na Míru, you'll be able to email us at the page. začne hnisat, nebo se objeví horečka, neváhejte a vyhledejte lékaře. Stejně tak pokud se puchýřky šíří do obličeje nebo na sliznice. V takovém případě žádná domácí péče nestačí a může jít o bakteriální či virovou infekci, která vyžaduje odbornou diagnostiku. Než ale dojde k horšímu stavu, dbejte na prevenci – pravidelně větrejte dětský pokoj, vyhýbejte se přehřátí a po každém koupání kůži ošetřete vhodným přípravkem, který podráždění předchází.

Pravidlo „chování odděl od člověka" přináší změnu Častým omylem je také věta „Ty jsi ale zlobivý!" Dítě, které slyší, že je zlobivé, si to začne samo o sobě myslet a podle toho se chová. Místo toho řekněte: „Tohle chování se mi nelíbí, protože ubližuje bratrovi." Oddělíte tím čin od osobnosti. Dítě pak ví, že má možnost se změnit, protože nemusí měnit to, co je, ale jen to, co dělá. Tato zdánlivě malá změna ve formulaci má obrovský vliv na to, jak dítě vnímá vaši kritiku.

Pokud se vyrážka objevila v oblasti plenek, je zásadní měnit plenu častěji, než jste zvyklí. Po každém přebalování nechte zadeček chvíli na vzduchu, klidně deset minut. Tím snížíte kontakt s močí a stolicí, které podráždění výrazně zhoršují. Nezapomínejte ani na oblečení – syntetické materiály zadržují teplo a pot, proto volte bavlněné, volné oblečení bez hrubých švů. U starších dětí, které už nosí kalhotky, sledujte, jestli jim guma v pase nedře kůži.

A co když nechuť přetrvává? Sledujte, zda se nejedná o delší období, kdy dítě hubne, je unavené, nemá energii nebo ho bolí břicho. V takovém případě je na místě konzultace s pediatrem. Někdy může jít o alergii, nedostatek železa nebo jiný zdravotní problém. Pokud ale dítě jen vybírá a odmítá některé potraviny, mějte trpělivost. Vnímání chuti se vyvíjí a dítě může novou potravinu přijmout až po desátém či dvacátém setkání – proto ji nabízejte znovu a znovu, ale bez nátlaku.

Při balení se držte zásady méně je někdy více, ale zároveň nezapomeňte na věci, které dokážou zachránit den. Základem je lékárnička s dětskými léky, náplastmi a přípravkem na odřeniny, dále vlhčené ubrousky a náhradní oblečení, a to klidně dvakrát. Malé děti často nečekaně zmoknou, ušpiní se nebo se počůrají, takže suché triko a kalhoty v batohu jsou nezbytností. Nezapomeňte ani na oblíbenou hračku, plyšáka nebo knížku, která pomůže při usínání v cizím prostředí.

Nakonec si připusťte, že dokonalá dovolená s předškolákem je spíš o společných zážitcích než o bezchybném plánu. Počítejte s tím, že se něco nepovede – prší, dítě dostane horečku, nebo se mu nebude chtít jít na prohlídku. Mějte proto v záloze jednoduché alternativy, jako je procházka v dešti s holínkami, návštěva knihovny v blízkém městě nebo odpoledne s kreslením na pokojíčku. Tím, že si nastavíte nízká očekávání a budete flexibilní, vytvoříte prostředí, ve kterém si dovolenou užijete všichni.

Typickou chybou rodičů je kupovat postýlku s úmyslem, že v ní dítě vydrží až do tří let. To je sice možné, ale jen pokud má postýlka odnímatelnou bočnici a dostatečnou nosnost. U větších dětí, které se staví, zase hlídejte, aby postýlka neměla ostré hrany nebo vyčnívající šrouby. Pravidelně kontrolujte všechny spoje a dotažení – vrzající konstrukce ruší spánek, ale povolené díly jsou především bezpečnostní riziko.

Další pastí je hrozba trestem, který není dodržen. Pokud řeknete: „Když to neuklidíš, nepůjdeš ven," a za půl hodiny ho pustíte ven, dítě se naučí, že vaše slova neznamenají nic. Hranice musí být pevné a důsledné, jinak se stávají jen hlukem na pozadí. Místo nesplnitelných hrozeb nabídněte volbu: „Můžeš si uklidit teď, nebo za deset minut." Dítě se cítí být u moci, ale vy držíte kontrolu. Pokud volbu nesplní, přijde logický důsledek – hračky půjdou na týden do krabice.

První krok, který často děláme špatně, je zaměření na nežádoucí chování. Když dítě křičí, háže hračky nebo odmítá jíst, okamžitě reagujeme zákazem, zvýšeným hlasem nebo odchodem z místnosti. Tím ale dítěti dáváme najevo, že si ho všimneme jen tehdy, když dělá něco špatně. Mnohem účinnější je posilovat to, co chceme, aby se opakovalo. Pochvalte, když si hraje tiše, když po sobě uklidí, když řekne prosím. Dítě se pak učí, že pozornost získá vhodným chováním, ne jeho opakem.