Další faktorem je kvalita dřeva. Měkké dřevo (smrk, borovice) obsahuje více pryskyřic, které při pomalém hoření tvoří dehet. Tvrdé dřevo (buk, dub) hoří stabilněji a s menším množstvím usazenin. Pokud přikládáte smrkové polena na noc, počítejte s tím, že komín bude vyžadovat častější kontrolu. Vždy používejte pouze suché, naštípané dříví bez kůry – kůra obsahuje minerály, které zvyšují tvorbu popílku a sazí.

Devátým krokem je praktická zkouška tahu. Zapalte malý kousek papíru v ohništi a pozorujte, zda kouř rychle mizí, nebo se vrací zpět. Špatný tah může být způsoben ucpaným průduchem, ale také nedostatečným přívodem vzduchu do místnosti. Desátým a posledním krokem je kontrola detektoru oxidu uhelnatého. Pokud jej nemáte, pořiďte si ho a umístěte v blízkosti spotřebiče. Pokud jej máte, otestujte funkčnost tlačítkem a vyměňte baterie. Tento malý přístroj vám může zachránit život, protože oxid uhelnatý je neviditelný a bez zápachu.

Častou chybou je kupovat dřevo na jaře a hned ho pálit. I když je na povrchu suché, potřebuje minimálně jednu sezónu na vzduchu. Pokud máte možnost, kupte dřevo s předstihem a nechte ho přes léto projít přirozeným sušením. A pamatujte: žádná finta nenahradí vlhkomer, ale když zkombinujete zvuk, hmotnost, kůru a praskliny, dokážete vyřadit většinu nekvalitního dřeva. Suché dřevo je pak nejen otázkou komfortu, ale i bezpečnosti – snižuje riziko vznícení sazí v komíně a zvyšuje účinnost vytápění.

Typická chyba je nastavit regulaci vzduchu na minimum hned na začátku hoření, aby vydržel oheň celou noc. To je nejrychlejší cesta k zanesenému komínu. Ideální je nechat dřevo nejprve řádně rozhořet na plný výkon, dokud se neustálí plamen, a teprve potom mírně ztlumit. Tak omezíte teplotní šok a podpoříte čistší spalování. Pokud máte v kamnech možnost akumulace, využijte ji – kamna s akumulační vložkou udrží teplo déle bez nutnosti tlumit výkon.

Jak poznáte, že je dřevo skutečně suché Nejspolehlivější je měření vlhkoměrem – ideálně dvěma hroty, které zapíchnete do středu polena. Měření na povrchu bývá zkreslené, protože povrch schne rychleji než střed. Pokud vlhkoměr nemáte, poslouží jednoduché orientační zkoušky: suché dřevo má tmavší barvu, praskliny na čele, je lehčí a při poklepu dvou polen vydává jasný, téměř kovový zvuk. Mokré dřevo zní tlumeně a na řezu je vidět světlá, vlhká kresba.

Jak postupovat při návrhu a rekonstrukci Největší chybou bývá kombinace těžkého zdiva s nekvalitní regulací vytápění. Pokud máte v domě akumulační stěny, potřebujete topit tak, aby se zdivo stihlo nabít – tedy s předstihem. Například u kamen na dřevo to znamená zatopit na plný výkon v podvečer, kdy teplo přes noc sálá barvy stěn do obýváku místnosti. Ráno pak stěny vydávají zbytkové teplo. U podlahového vytápění je logika opačná: teplo se pouští ve chvíli, kdy je nejlevnější – obvykle v noci – a zdivo ho přes den uvolňuje. Bez časovače a správného nastavení termostatu se o výhodu připravíte.

Mějte na paměti, že i dokonale suché dřevo může být problematické, pokud ho spálíte ve špatně nastaveném kotli. Ideální je používat dřevo s vlhkostí kolem 18 % a regulovat přívod vzduchu tak, aby plamen byl čistý a bez kouře. Pokud učíte děti či další členy domácnosti topit, vysvětlete jim, že přikládat se má menšími kusy a postupně. Správně suché dřevo vám nejen ušetří práci při čištění kamen, ale hlavně zvýší účinnost vytápění a prodlouží životnost celého systému.

Odlupující se kůra je jedním z nejviditelnějších znaků, že dřevo začalo vysychat. Než ale začnete řezat nebo štípat, podívejte se na barvu odkrytého dřeva. Čerstvě pokácený strom má pod kůrou světlou, téměř bílou až krémovou barvu, často s vlhkým leskem. Pokud je dřevo suché, barva přechází do sytě žluté, někdy až do světle hnědé. Čím tmavší a matnější odstín, tím déle dřevo schlo. Nezaměňujte to však s šedým povrchem – šedá barva vzniká působením deště a slunce, ale dřevo pod ní může být stále vlhké.

Co prozradí kůra, váha a praskliny Podívejte se na konce polen. U suchého dřeva se na čele objevují trhliny, které se táhnou od středu ven. Čím výraznější a hlubší praskliny, tím nižší vlhkost. Čerstvé dřevo má hladké, světlé řezy bez trhlin. Kůra je druhým ukazatelem: u suchého dřeva se odlupuje, praská a často sama opadává. Pokud kůra drží pevně jako přibitá a pod ní je vidět vlhká, světlá vrstva, dřevo ještě neuschlo. Vlhké dřevo poznáte i podle hmotnosti – poleno, které je při stejné velikosti výrazně těžší než ostatní, skoro jistě obsahuje vodu. Zkuste zvednout dvě polena stejné délky: suché bude lehké, vlhké bude těžké a ve srovnání s ním nepříjemně studené.

If you loved this short article and you would like to obtain more info pertaining to úLožné prostory v maléM bytě kindly browse through our web site.