Červec na rostlinách: proč nestačí postřik jednou
페이지 정보

본문
Než začnete rostlinu ošetřovat, ověřte, že jde skutečně o třásněnky. Stříbřitý vzhled může způsobit i suchý vzduch, popálení od slunce nebo poškození jiným škůdcem, například sviluškami. Rozdíl poznáte podle doprovodných stop. Na spodní straně listů najdete drobné černé tečky, což je trus. Here is more regarding pokračovat ve čtení look at our web site. Při pohledu zblízka, ideálně s lupou, uvidíte protáhlé, tenké tělo dlouhé kolem jednoho milimetru, nejčastěji světle žluté nebo hnědé. Dospělci mají křídla a při vyrušení rychle odskakují nebo odlétají.
Prvním krokem je zjistit, odkud rostlina pochází. Epifyty, jako jsou tilandsie nebo orchideje, potřebují vzdušnou směs s kůrou a hrubým perlitem. Sukulenty a kaktusy vyžadují minerální, rychle prosychající substrát s pískem a štěrkem. Běžné zelené pokojovky, například filodendrony nebo maranty, snesou humóznější směs s listovkou a kompostem. Pokud rostlinu zaléváte jednou týdně a voda zůstává stát, vzdušná směs je důležitější než bohatost na živiny.
Kdy hnojit a kdy jen zalév
Při zásahu postupujte opakovaně. Jedno ošetření zpravidla nezachytí vajíčka ani larvy ukryté v pletivu, proto je potřeba zákrok zopakovat po několika dnech podle typu přípravku. Mezitím izolujte napadenou rostlinu od ostatních, odstraňte silně poškozené listy a květy a udržujte kolem rostliny čistotu. Třásněnky přežívají i na zbytcích rostlinného materiálu, takže opadané části nekompostujte poblíž květin.
Nejčastější chyba je stříkat celou rostlinu z jedné strany a myslet si, že je hotovo. Červec sedí přisedle a kryje ho voskový nebo štítkový obal, který běžný kontaktní prostředek nepropustí. Postřik proto míří na spodní stranu listů, do paždí, na stonky a do štěrbin mezi květináčem a substrátem. Rostlinu před zákrokem otoč a prohlédni proti světlu; bez toho se část kolonie zachrání a do dvou týdnů je zpátky.
Základem je vzdálenost. Běžná lampa s žárovkou o příkonu kolem 10–15 W (u LED) patří zhruba 20–30 cm nad listy. Čím slabší světlo, tím blíž, ale pozor na teplo – u klasických žárovek a halogenů hrozí popálení listů i při úložné prostory v malém bytěětší vzdálenosti. Světlo musí dopadat na horní stranu listů, ne z boku na stonek. Rostlinu během svícení občas otoč o čtvrt otáčky, aby rostla rovnoměrně a nepřetahovala se za jedním zdrojem.
Kdy se vyplatí kontrola v květech a na nových listech Třásněnky se soustředí tam, kde je nejměkčí pletivo. Prohlédněte především rozvíjející se listy, květní poupata a vnitřek květů. Pokud rostlina kvete, vyklepejte květ nad bílý papír. Drobné pohybující se čárky jsou jasným důkazem. Stejný trik funguje i u listů: jemně s nimi poklepejte nad papír a sledujte, co spadne. Tuto kontrolu provádějte u nově zakoupených rostlin dřív, než je postavíte k ostatním. Právě nové kusy z obchodu bývají nejčastějším zdrojem nákazy.
Častou chybou je zaměnit stříbřité skvrny za nedostatek živin a začít hnojit. Hnojení stav nevyřeší, naopak může třásněnkám prospět, protože mají k dispozici více šťávy. Další chybou je ošetření pouze horní strany listů. Třásněnky se ukrývají na spodní straně a v záhybech, takže postřik musí zasáhnout i tato místa. Pokud použijete lepové desky, pověste je co nejblíž napadeným částem, ale samotné desky populaci nezlikvidují, jen ji monitorují.
Třásněnky patří k nejhůř odhalitelným škůdcům na pokojových rostlinách, protože jsou drobné, plaché a často se skrývají v úžlabích listů nebo v květech. Prvním signálem bývají stříbřité skvrny na povrchu listů. Tyto skvrny nevznikají náhodou: třásněnky mají bodavě sací ústrojí a při sání obsahu buněk dochází k porušení pletiva, které pak na světle vypadá jako lesklý, stříbřitý povlak. Skvrny bývají nepravidelného tvaru, často podél žilek nebo v místech, kde se list ohýbá.
Substrát a okolí hrají větší roli, než se zdá. Při přesazování zkontroluj kořenový bal a při silném napadení je bezpečnější část substrátu vyměnit. Květináč i misku umyj teplou vodou s jarem a rostlinu po ošetření umísti na světlé místo s dobrým prouděním vzduchu. Přehnojené a přelévané rostliny bývají napadené častěji, protože mají měkčí pletiva. Hnojení v době zásahu omezte, jinak podpoříte nový růst, na který se škůdce snadno chytí.
Mezi spolehlivé druhy patří především ty, které pocházejí z podrostu tropických lesů. Patří sem aglaonema, aspidistra (kořenovník vyšší), sansevieria, zamiokulkas, philodendron s tmavšími listy, rady pro rekonstrukci scindapsus, epipremnum, spathiphyllum, maranta, calathea, fittonie a peperomie. Všechny tyto rostliny přežijí i delší období bez přímého světla, ale rozdíl mezi „přežije" a „prosperuje" je právě v péči o zálivku a teplotu.
- 이전글Smutnice v květináči zmizí, když omezíte vlhkost a přilákáte predátory 26.11.11
- 다음글Uhnilé kořeny, nebo přemokření? Co rozhoduje o záchraně 26.11.11
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.