Proč se dřevěná podlaha u radiátoru sesychá a co s tím dělat? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Nejčastější chyba je měřit jen tam, kde se právě stojí. Další je spoléhat na to, že vyrovnávací hmota „to dorovná sama". Pokud je podklad zvlněný ve více směrech, hmota steče do nejnižšího bodu a rozdíl nezmizí, jen se posune. Rovněž se nevyplácí podceňovat vlhkost. Lať položená na mokrý beton sice ukáže rovinnost, ale po položení krytiny se problém vrátí v podobě odlepení. Vždy proto měřte na suchém, vyzrálém a očištěném povrchu.

Co udělat ještě předtím, než nábytek postaví

Dřevěná podlaha u radiátoru sesychá proto, že teplo z topení prudce snižuje vlhkost vzduchu i samotného dřeva. Dřevo je hygroskopické – přijímá a odevzdává vlhkost podle okolního prostředí. Když je povrch desky vystaven trvalému suchému teplu, ztrácí vodu rychleji než zbytek místnosti. Horní vrstva se smrští, spodní zůstává vlhčí, a tím vzniká pnutí. To se projeví spárami mezi prkny, vlněním, případně i prasklinami.

Praktický postup je jednoduchý: nejdřív změřte, kolik holé podlahy a holých stěn v místnosti zbývá. Potom doplňte textil do míst, kde se zvuk odráží nejvíc – pod sedačku, před televizi, na stěnu za poslechové místo. Nákup nábytku plánujte tak, aby alespoň část byla čalouněná nebo z látky. Vyhněte se řešení, kdy koupíte jeden drahý koberec doprostřed a zbytek necháte holý – ozvěna se tím nevyřeší. A pokud ani po těchto krocích není rozdíl znát, problém je pravděpodobně ve tvaru místnosti nebo v holém stropu, kde pomůže zavěšený textil nebo akustický podhled.

Borovice je měkká a pružná. Pod bodovým tlakem se nejdřív prohne, pak se vlákna zmáčknou a zůstane důlek. Když na ni položíte nábytek s úzkými nohami, stačí pár dní a důlek je znát i na pohled. Dub se chová jinak: tlak rozloží do okolí a vrátí se jen částečně. Proto dubová podlaha snese běžný nábytek bez podložek, kdežto borová potřebuje ochranu vždy.

Dřevo je hygroskopické. To znamená, že neustále přijímá a odevzdává vlhkost podle toho, jaké je okolo něj prostředí. Když v zimě topíte, vzduch v místnosti se ohřívá a jeho relativní vlhkost prudce klesá. Teplý vzduch pojme byt v panelákuíce vody, a tak ji bere i z materiálů v místnosti. Dřevo vysychá, jeho buňky se smršťují a rozměry se zmenšují. Prkno, které v létě měřilo na šířku přesně, může v zimě ztratit i několik milimetrů. Spára, která byla v červenci neviditelná, se tím rozevře.

Typická chyba je snažit se spáry zamalovat, zatmelit nebo zalít tvrdým tmelem. V topné sezoně tmel vytvrdne, ale jakmile se na jaře vlhkost vrátí, dřevo nabobtná a tmel se vytrhne nebo popraská. Stejně chybné je spáry „opravovat" broušením a přelakováním, dokud je dřevo vyschlé. Po návratu vlhkosti se prkna roztáhnou a mohou se začít dotýkat, případně se zvednout do výšky. Opravovat povrch má smysl jen tehdy, If you liked this article as well as you wish to receive more information concerning Lebenskunst.berlin generously pay a visit to the web site. když je dřevo ve stavu, v jakém bude většinu roku.

Kolik vlhkosti má dřevo mít a jak to zjistit Pro interiérové dřevo se uvádí rovnovážná vlhkost zhruba 8 až 10 procent. To odpovídá prostředí s relativní vlhkostí vzduchu kolem 45 až 55 procent při běžné pokojové teplotě. Pokud doma topíte na 24 stupňů a vlhkost vzduchu padne na 25 procent, dřevo se snaží vyrovnat a vysychá pod tuto hranici. Vzniklé smrštění se projeví jako spáry, případně i jako praskliny v čelech prken. Změřit vlhkost dřeva lze vlhkoměrem, který se přikládá na povrch nebo se zapichuje hroty do materiálu. Vlhkost vzduchu zase změří běžný pokojový vlhkoměr. Bez těchto dvou čísel se nedá nic rozumně řešit.

Praktické řešení má dvě části. První je stabilizovat vlhkost vzduchu: větrat krátce a intenzivně, ne dlouho s otevřeným oknem, a v topné sezoně doplnit vlhkost zvlhčovačem nebo alespoň nádobami s vodou u topení. Druhou částí je nechat dřevo pracovat. Při pokládce podlahy se počítá s dilatační mezerou u stěn, u nábytku zase se spárami, které se v zimě rozevřou. Pokud se spáry zvětšují jen mírně a v létě se opět zavřou, jde o přirozené chování materiálu, ne o vadu. Zásah je nutný, až když spáry zůstávají otevřené i při správné vlhkosti, když se mění výška prken, nebo když se objeví praskliny napříč vláken.

Každou topnou sezonu se opakuje stejná stížnost: ve podlaze, na schodech nebo na nábytku se objevují štěrbiny, úložné prostory v malém bytě které přes léto nebyly vidět. Majitelé to svádějí na „nekvalitní dřevo" nebo na špatnou montáž. Ve většině případů je příčina jinde – v rozdílu mezi vlhkostí dřeva a vlhkostí vzduchu v místnosti.