Když děti ve družině ztratí zájem, zkuste tyto pohybové hry > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Ložnice často působí těžce proto, že v ní stojí příliš mnoho věcí najednou. Optické zvětšení prostoru není o kouzlech, ale o tom, jak uspořádat to, co v místnosti opravdu potřebujete. Prvním krokem je zbavit se všeho, co nemá v ložnici funkci: staré krabice, sezónní oblečení, vysavač, žehlicí prkno. Každý předmět navíc vytváří vizuální šum a zmenšuje místnost. Než začnete cokoli kupovat, projděte místnost a dejte stranou vše, co jste nepoužili rok.

První osvědčená hra je hledání dvojic. Nasbírejte deset až patnáct přírodnin – šišky, kameny, listy, kůru, mech – a položte je do řady na zem. Dítě si prohlédne řadu, pak se otočí a vy jednu věc odeberete nebo vyměníte. Hádá, co zmizelo. U menších dětí stačí tři až čtyři předměty, u větších jich může být klidně dvacet. Pozor na to, abyste nebrali věci, které dítě samo přineslo a má k nim vztah; to vyvolává zbytečné slzy.

Nejprve nábytek rozeberte na nejmenší možné díly. Odšroubujte desky, vyjměte police, uvolněte kování. Šrouby a spojovací materiál vložte do sáčku a přelepte páskou ke konkrétnímu dílu, ke kterému patří. Fotografujte si sestavený celek i spoje před demontáží. Sklo nikdy nenechávejte přišroubované k rámu, pokud to konstrukce dovolí. Pevný rám při nárazu přenáší sílu přímo do skla a to praskne v místě vrtu.

Třetí věc je poměr ploch. Podlaha zabírá velkou část podlahové plochy, nábytek menší. Pokud je nábytek na míru výrazně tmavší než podlaha, působí jako těžké bloky. Pokud je výrazně světlejší, může se „ztratit". Ideální je, když je nábytek o jeden až dva tóny odlišný – buď tmavší, nebo světlejší. Stejný tón je nuda, příliš velký rozdíl je konflikt. Pomůže, když mezi podlahu a nábytek vložíte přechodový prvek: koberec, běhoun, rohožku v barvě, která oba materiály spojuje.

Nejúčinnějším trikem je velké zrcadlo přes celou výšku stěny. Nemusí být drahé – stačí tenký bezrámový panel připevněný na dveře nebo na boční stěnu. Zrcadlo odráží světlo a vytváří iluzi dalšího prostoru. Důležité je, aby bylo čisté a umístěné proti světelnému zdroji, například proti oknu nebo lampě. Pokud zrcadlo umístíte naproti vchodovým dveřím, opticky prodloužíte chodbu.

Děti ve školní družině se nudí nejčastěji ve chvíli, kdy po nich chceme, aby si sedly a hrály deskovky. Pohyb je pro ně přirozený a odpolední únava ze školy se nejlépe rozptýlí aktivitou, ne klidem. Netradiční pohybové hry ale neznamenají jen běhání po chodbě. Jde o to vymyslet činnost, která má jasná pravidla, rychle se vysvětlí a zabere všechny děti bez ohledu na jejich sportovní zdatnost.

Další variantou je „lovci a sběrači" v omezeném prostoru. Po místnosti rozmístěte papírové koule nebo míčky různých barev. Děti rozdělte do dvojic. Každá dvojice má za úkol přinést přesně určený počet koulí jedné barvy, ale nesmí se při tom dotknout druhého hráče. Během hry učitel mění zadání – například „teď jen modré a jen pozadu". Děti se učí rychle reagovat a spolupracovat. Typická chyba je nechat hru běžet příliš dlouho. Po pěti minutách začnou podvádět a přestanou vnímat pravidla. Lepší je hrát tři kola po dvou minutách.

Hry, které nepotřebují tělocvičnu ani drahé vybavení První osvědčenou možností je „tichá pošta v pohybu". Děti stojí v řadě za sebou, první dostane jednoduchý pohybový úkol – například tři poskoky, dřep a tlesknutí. Ten samý pohyb musí zopakovat další dítě a tak dále až na konec řady. Poslední předvede, co mu došlo. Chyby jsou vítané, smích je součást hry. Učí se soustředění a přesnosti. Pozor jen na to, aby pohyby nebyly příliš složité – jinak se řada zasekne a děti ztratí pozornost.

Netradiční pohybové hry ve družině mají jedno společné: musí být krátké, srozumitelné a musí skončit dřív, než děti omrzí. Pokud se do hry zapojí i vychovatel, děti se rychleji uvolní. Nejdůležitější je připravit si pomůcky předem a mít v záloze dvě varianty pro případ, že se skupina rozpadne na menší části. Vyhněte se ale přílišnému vysvětlování před hrou – čím méně slov, tím lépe. Děti chtějí hlavně běhat, skákat a smát se, ne poslouchat dlouhé instrukce.

Pro menší prostor se hodí „sochy v akci". Děti se volně pohybují, na tlesknutí musí ztuhnout v jakékoli poloze. Kdo se pohne, vypadává, ale ne na dlouho – po deseti sekundách se vrací zpět. Učitel může měnit tempo tleskání nebo přidat zvukový signál, na který se děti musí zastavit v předem určené póze. Hra rozvíjí rovnováhu a rychlost reakce. Není vhodná pro děti, které nesnáší prohru – proto je lepší nevyřazovat, ale jen sbírat body pro celou skupinu.

If you have any questions pertaining to wherever and how to use více na webu, you can speak to us at our own page.