Vzdor batolete: kde selhává odvedení pozornosti > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Překážková dráha z větví, koukněte sem kbelíků a švihadel zabere deset minut přípravy a děti ji vydrží opakovat mnohokrát. Stačí, když musí přeskočit, podlézt, přelézt a doběhnout k cíli. Nezapomeňte na bezpečnost: větve nesmí mít ostré hroty, kbelíky musí být stabilní a trasa nesmí vést kolem silnice nebo ostrých předmětů. U dětí do čtyř let držte výšku překážek do dvaceti centimetrů, starší zvládnou i vyšší.

Rozpoznání začíná pozorováním celkového stavu dítěte. U virové infekce bývá bolest v krku doprovázena rýmou, kašlem, chrapotem a postupně stoupající teplotou. U angíny přichází často náhle vysoká horečka, dítě je malátné, odmítá jíst i pít a stěžuje si na výraznou bolest při polykání. Může se objevit i bolest břicha nebo zvracení, což rodiče často plete s žaludeční virózou.

Vodní hry jsou v létě ideální, ale mají svá pravidla. Napusťte lavor jen do výšky pěti centimetrů, postavte ho na rovný povrch a nikdy nenechávejte dítě samotné. Děti milují přelévání, lovení předmětů sítem a malování vodou na chodník. Po hře je nutné dítě převléknout, jinak prochladne i v teplém dni. Nepoužívejte skleněné nádoby ani ostré hračky.

Nejčastější chyba je vysvětlování uprostřed vzteku. Když dítě leží na podlaze a křičí, nemá kapacitu poslouchat logické argumenty. Mozek je v režimu přežití a slova typu „kdybys mě poslechl, mohli jsme být doma" jen přidávají další podnět. Místo toho snižte počet slov na minimum. Krátká věta, klidný tón, žádné vyjednávání. Pokud je to možné, nabídněte dvě přijatelné možnosti: „Chceš si vzít modré boty, nebo červené?" Tím dítěti vrátíte pocit kontroly, aniž byste ustoupili z toho podstatného.

Komunikace s dospívajícím se často zvrtne ve chvíli, kdy rodič začne mluvit jako nadřízený a teenager jako obžalovaný. Přitom stačí málo: změnit tón, načasování a délku promluvy. Místo přednášky o tom, co má dělat, dejte nejdřív najevo, že ho slyšíte. V praxi to znamená, že když přijde domů a práskne dveřmi, nezačnete hned řešit známky. Počkáte, až se uklidní, a teprve pak se zeptáte, co se stalo. Tím získáte šanci, že vám vůbec odpoví.

Vzdor batolete není známka toho, že jste špatný rodič, ani že dítě je „zlobivé". Je to vývojová fáze, kdy dítě zjišťuje, že je samostatná bytost, a zkouší, co dokáže prosadit. Většina záchvatů vzteku přichází mezi druhým a třetím rokem, často v situacích, které dítě nedokáže předvídat nebo ovlivnit. První praktická věc: přestat brát vzdor osobně. Jakmile ho berete jako útok na svou autoritu, začnete reagovat silněji, než situace vyžaduje, a konflikt se prodlouží.

Základem je krátká věta a otevřená otázka. Místo „Proč jsi zase neudělal úkol?" zkuste „Co ti dneska zabralo nejvíc času?" Zní to banálně, ale funguje to. Dospívající totiž nesnáší, když je řeč o nich vedena jako výslech. Když se ptáte na názor, ne na vinu, zapojí se. A pokud nechce mluvit hned, respektujte to. Řekněte: „Jsem tady, až budeš chtít." Někdy stačí dvě hodiny a přijde sám.

Nakonec si hlídejte vlastní příklad. Dospívající sledují, jestli děláte to, co říkáte. Pokud po něm chcete, aby nekřičel, nemůžete křičet vy. Pokud chcete, aby mluvil otevřeně, musíte být ochotni naslouchat i nepříjemným věcem bez okamžitého soudu. Komunikace s puberťákem není o dokonalých větách, ale o tom, že vydržíte být k dispozici, i když to zrovna skřípe.

Kdy mlčet a kdy zasáhnout Ne každá situace vyžaduje okamžitou reakci. Když teenager přijde s problémem, který zvládne sám, úprava interiéru držte se zpátky. Ptejte se: Selebostore.com „Chceš, abych ti pomohl, nebo si jen potřebuješ promluvit?" Tím dáváte najevo důvěru a on se učí rozhodovat. Naopak u věcí, které ohrožují zdraví nebo bezpečnost, musíte zasáhnout jasně a bez dlouhého vyjednávání. Rozdíl mezi oběma případy je v tom, zda jde o jeho odpovědnost, nebo o vaši ochranu.

Pozor také na čtení myšlenek. Rodiče často předpokládají, že vědí, co si jejich dítě myslí, a podle toho reagují. Místo domněnek se ptejte. Místo obviňování popisujte konkrétní chování: „Když přijdeš pozdě bez zprávy, dělám si starosti." To je věc, se kterou se dá pracovat. When you loved this information and you would love to receive details with regards to rekonstrukce bytu assure visit our internet site. Obecné soudy jako „Ty nikdy nic neřekneš" vedou jen k obraně a tichu.

Typická chyba je sarkasmus a ironie. Věty jako „No to jsi teda něco dokázal" nebo „Ty jsi ale génius" teenager vnímá jako útok, i když je myslíte jako vtip. Stejně tak nefunguje křik a zvyšování hlasu. Pokud cítíte, že vztek roste, přerušte rozhovor a vraťte se k němu později. Řekněte: „Teď se nedomluvíme, dáme si pauzu." Není to prohra, je to prevence dalšího konfliktu.