Sušení je druhá past. Modrák se suší nakrájený na plátky silné asi půl centimetru, při teplotě do 40 °C, dokud není úplně suchý a lámavý. Vlhký modrák v uzavřené nádobě zplesniví a vznikne z něj zdravotní problém. Satan se nesuší nikdy. Ani dlouhé sušení, další informace ani mletí, ani zamrazení toxin nezničí. Sušit houby, u kterých si nejste jistí, je nejčastější chyba, protože lidé věří, že „sušením se to vyřeší". Nevyřeší.

Mléko ohřejte na 30 až 35 °C, ne víc. Do vlažného mléka rozdrobte droždí, přidejte lžičku cukru a nechte 10 minut vzejít. Pokud kvásek nezačne pěnit, droždí je staré a těsto nikdy nebude správně nakynuté. Mezitím utřete žloutky s cukrem do světlé pěny, přidejte rozpuštěné máslo a tvaroh. Vše spojte s moukou a solí a vypracujte hladké, lesklé těsto. Ručně to trvá 10 až 12 minut, v robotu 6 až 8 minut na střední rychlost.

Jak postupovat při vaření a sušení Při vaření platí, že modrák se musí nejdřív krátce povařit a vodu slít. Teprve potom se dá dál dusit, smažit nebo přidat do omáčky. Surový modrák se nekonzumuje, protože obsahuje látky, které se teplem rozkládají. Satan se nevaří vůbec. Nejde o to, že by po povaření změnil barvu nebo chuť, jde o to, že obsahuje toxiny, které se tepelnou úpravou neničí. Jakékoli množství satana v jídle znamená jídlo vyhodit, a to včetně ostatních hub, které s ním přišly do styku v košíku i na prkénku.

Praktický postup při sběru je jednoduchý: každou houbu rozříznout nožem podélně přes třeň, prohlédnout síťku, rourky a barvu dužiny. Když se objeví červená síťka nebo oranžové rourky, houbu odložit stranou. Nedávat ji do stejného koše s ostatními houbami, ale do zvláštního sáčku nebo rovnou na zem. Doma pak stačí projít obsah koše ještě jednou, protože záměna se často pozná až při čištění, kdy je vidět celý třeň.

Stěna nad postelí není na dekorace, ale na řídké věci Police nad postelí vypadají dobře, ale v malé ložnici často skončí jako odkladiště knih a šálků, které při usednutí shodíte. Lepší je úzká police nebo dvě, maximálně 20 cm hluboké, umíbarvy stěn do obývákué tak vysoko, aby nad hlavou nebyl žádný předmět, o který byste se opřeli. Na tuto polici patří jen lehké věci: knihy, které skutečně čtete, brýle, malá lampa. Těžké boxy sem nepatří, i kdyby police vypadala bytelně. U pronájmu si před vrtáním ověřte, zda jde o nosnou stěnu, a použijte hmoždinky odpovídající materiálu.

Poslední pravidlo se týká kuchyně. Pokud už se stane, že satan skončí na prkénku, je nutné prkénko, nůž i ruce důkladně umýt teplou vodou a mýdlem. Zbytky hub vyhodit do směsného odpadu, ne na kompost. A jestli si nejste jistí ani po prohlédnutí všech znaků, houbu prostě nechte být. Žádná houba není tak dobrá, aby stála za riziko otravy.

Nejspolehlivější znak je síťka na třeni. Modrák ji má jemnou, světlou, nejčastěji bílou až krémovou, a to po celé délce třeně. Satan ji má výraznou, červenou až oranžovou, někdy jen v horní části, ale vždycky kontrastní. Pokud třeň pod kloboukem vypadá jako mřížka z červené nitě, houbu nechte v lese. Další znak je barva rourků: modrák je má žluté až olivové, satan nejdřív žluté, později oranžové až krvavě červené. Modrání dužiny je u modráka rychlé a sytě modré, u satana pomalejší a špinavě modrozelené.

Popruhy nejsou na ozdobu. Ruku provlékněte zespodu, popruh obtočte kolem zápěstí a teprve pak uchopte rukojeť. Při chůzi do kopce se do popruhu opřete dlaní a tlačte hole mírně vpřed. Při klesání naopak popruh povolte, aby ruka mohla volně klouzat a hůl se zapichovala před vámi. Nikdy nedržte hůl křečovitě sevřenou – palec a prsty mají být uvolněné. Zápěstí by mělo být v neutrální poloze, ne prohnuté do strany.

Skříň je druhá past. V malé místnosti nefunguje hluboká skříň, do které se špatně sahá. Vyměňte ji za kombinaci krátké skříně na věšáky a otevřených polic, nebo použijte vestavěnou skříň do výklenku. Uvnitř přidejte druhou tyč na krátké oblečení, čímž zdvojnásobíte kapacitu na košile a bundy. Na dveře zevnitř patří háčky nebo organizér na boty, ale jen pokud se dveře po zavření skutečně dovřou — to je častá chyba, kdy lidé přecpou dveře a pak je nedokážou zavřít.

Křížový rošt pod velkoformátovým sádrokartonem není jen nosná mřížka. Je to soustava, která musí přenést hmotnost desek, izolace i případného obkladu, a přitom udržet rovinu. Velkoformátové desky mají větší hmotnost na běžný metr a menší počet spár, takže jakákoli chyba v dimenzování se projeví vlněním nebo prasklinami. Rozhoduje rozteč hlavních profilů, počet závěsů a tuhost připojení k nosné konstrukci.