Začněte demontáží, co to jde. Odšroubujte nohy stolů a židlí, vyndejte zásuvky, sundejte dvířka skříní, u postele rozeberte rošt. Šroubky a spojovací materiál dejte do sáčku a ten přelepte páskou přímo na díl, ke kterému patří. Zásuvky obalte fólií a při přepravě je postavte na bok, ne naplocho. Volně ložené díly se v nákladním prostoru posouvají a ničí se navzájem. Každý díl obalte zvlášť, i když jsou ze stejné sestavy.

Na závěr platí, že nejlepší ochranou je prevence. Všechny hrany obalte ještě před prvním zvednutím, trasu si projděte nasucho a mějte po ruce nůž, fólii a pásku pro případ, že se obal uvolní. Když nábytek projde schodištěm bez jediného škrábnutí, poznáte to jednoduše – na novém místě ho stačí složit a nemusíte řešit opravy.

Čalouněný nábytek na míru zabalte do ochranné fólie nebo plachty, ale nechte mu trochu prostoru dýchat. Sedačku převážejte vcelku, pokud to jde, rozebírat ji nemá smysl. Rohy sedačky zpevněte kartonem, aby se při manipulaci neprodřely. Matrace stočte jen tehdy, pokud je na to určená – běžná matrace se po srolování může trvale zdeformovat.

rekonstrukce koupelny krok za krokemčněte tím, že stolek zbavíte prachu a odmastíte hrany. Na mastný nebo zaprášený povrch páska ani fólie nedrží. Odšroubujte nožičky, pokud jsou našroubované zvenku, a uložte je zvlášť. Tím zmenšíte obrys a snížíte riziko, že se při přenášení ulomí. Pokud jsou nohy pevně spojené s deskou, nechte je na místě, ale počítejte s tím, že výsledný balík bude mít nepravidelný tvar.

Čím chránit hrany a plochy Na hrany desek a rohy skříní použijte silnější vrstvu – karton, bublinkovou fólii nebo staré prostěradlo. Fólie sama o sobě hrany neochrání, chce to kombinaci měkkého materiálu a pevné vnější vrstvy. Lesklé a lakované plochy nikdy nelepte páskou přímo, mohla by strhnout lak. Mezi dvířka vložte kus kartonu, aby se o sebe neotírala. Křehké části, jako jsou skleněné výplně nebo zrcadla, obalte zvlášť a označte jako křehké.

Kartonová krabice podléhá tlaku hran nábytku mnohem víc, než se na první pohled zdá. Stačí, aby se roh desky opřel o stěnu při zvedání, a karton se protrhne. Nejčastější chyba je spoléhat na sílu samotné lepenky. Ta vydrží plošný tlak, ale ostrá hrana ji prořízne jako nůž. Řešení není silnější karta, ale správné rozložení tlaku a oddělení hrany od stěny.

Nábytek se při stěhování poškodí nejčastěji kvůli spěchu a podcenění několika detailů. Každý kus je jiný a univerzální postup neexistuje, ale pár zásad platí pro skříně, postele, stoly i sedačky. Než začnete cokoli balit, projděte si byt a rozhodněte, co jde do auta, co do skladu a co už nemá cenu převážet.

Typické chyby, které se opakují pořád dokola: příliš těžké krabice, neoznačené díly, pásky přelepené přes lak a nábytek převážený v dešti bez krytí. Další častou chybou je nedostatek místa úložné prostory v malém bytě dopravním prostředku – spočítejte si objem předem, ne až na místě. Nezapomeňte také na ochranu podlahy v novém bytě, při skládání nábytku se snadno objeví škrábance.

If you treasured this article and you simply would like to obtain more info relating to více na webu kindly visit our own web site. Dřevěný nábytek vnímá vlhkost jako svého největšího nepřítele. Stačí, aby relativní vlhkost vzduchu v místnosti dlouhodobě přesáhla 60 procent, a dřevo začne bobtnat, spoje se rozvolní a na povrchu se objeví plísně. Naopak při vlhkosti pod 40 procent dřevo vysychá, praská a spáry se rozevírají. Cílem není dřevo hermeticky uzavřít, ale udržet stabilní prostředí a povrch chránit tak, aby vlhkost přijímal pomalu a rovnoměrně.

U nábytku v kuchyni a koupelně, kde je vlhkost trvale vyšší, zvolte spíše polyuretanový lak než olej. Olej vlhkost propouští a je vhodný do suchých obytných místností. Lak naopak vytvoří tvrdší povrch, který srážející se voda nesmí. Po dokončení nechte nábytek alespoň týden vytvrdnout při stabilní teplotě a nízké vlhkosti. Během této doby ho nevystavujte vodě ani prudkým změnám teplot.

Ochrana povrchu, která vydrží Základem je kvalitní uzavření pórů dřeva. U nového nebo obnoveného nábytku použijte olejovoskový přípravek nebo lak určený přímo pro dřevo. Před nanášením povrch odmastěte a lehce přebruste brusným papírem o zrnitosti 180 až 240. Prach pečlivě odstraňte. První vrstvu nanášejte štětcem nebo hadříkem v tenké vrstvě po směru vláken. Po zaschnutí přebruste velmi jemným papírem a naneste druhou vrstvu. Teprve dvě až tři vrstvy vytvoří souvislý film, který vlhkost odpuzuje, ale dřevo zároveň nechá dýchat.

Mezi nejčastější chyby patří nanášení silné vrstvy laku v domnění, že čím tlustší, tím lepší. Silná vrstva praská a odlupuje se. Další chybou je lakování vlhkého dřeva – vlhkost zůstane uzavřená pod filmem a způsobí plíseň. Někteří lidé také zapomínají ošetřit spodní hrany a zadní strany desek, které jsou přitom nejvíce ohrožené. A konečně, ochrana není jednorázová. Olejované povrchy potřebují obnovu jednou až dvakrát ročně, lakované podle opotřebení. Kdo tyto zásady dodrží, udrží nábytek bez deformací a plísní po mnoho let.