Prohlédněte vnější plášť skříně ze strany, kde je přístupný. Hledejte tmavé skvrny, vyduté hrany, popraskaný nátěr nebo spáry, kde se drží voda. Zkontrolujte, zda je horní hrana skříně opatřená oplechováním a zda voda stéká mimo konstrukci. U podlahy ověřte, jestli není skříň postavená přímo na vlhké zdi bez odvětrávací mezery. Právě chybějící mezera mezi skříní a zdí patří k nejčastějším chybám při montáži.

Druhou častou chybou je přeplnění. Když do truhly nacpete maximum, přestane proudit vzduch a textil se v místech dotyku vytlačí a ztratí tvar. Nechte vždy alespoň dvě až tři centimetry volného prostoru u víka. Pokud skladujete vlnu nebo hedvábí, přidejte mezi vrstvy sáček s cedrovým dřevem nebo sušenou levandulí. Odpuzuje moly a zároveň mírně provoní obsah. Jen pozor, aby sáček nebyl přímo na látce — oleje z bylin mohou zanechat skvrny.

Základní míry se berou uvnitř zásuvky: šířka, hloubka a výška bočnice. Vložka musí sedět na dně, ne na hraně. U přepážek platí, že je lepší je usadit mírně našponované než volné. Volná přepážka po pár dnech popojede a vytvoří mezírku, kterou propadnou sponky i gumičky. Když je zásuvka z lamina nebo dřeva, stačí přepážky nařezat o jeden až dva milimetry širší a kraje přebrousit. U kovových zásuvek používejte magnetické pásky nebo oboustrannou pěnovou lepicí pásku; vrtat do plechu se nevyplácí.

Druhý krok je temperování šatny. Místnost bez topného tělesa je v zimě nejchladnější v celém bytě, protože ji ložnice i koupelna vysávají teplem. Stačí malý radiátor s termostatickou hlavicí nastavený o dva až tři stupně níž než v obytných místnostech. Zvedat topení naplno nemá smysl — přehřátá šatna zase vysušuje oblečení a dřevo nábytku.

Užitečné je rozdělit si skříň na dvě zóny: denní a sezónní. Denní oblečení dejte do výšky, kde na něj dosáhnete bez předklonu a bez štaplování. Sezónní věci, kufry a vzácné kousky patří nahoru nebo dolů. Do průchozí místnosti se nehodí skříň hluboká přes šedesát centimetrů, protože zbytek hloubky stejně nevyužijete a jen zabírá místo. Raději užší skříň s výsuvnými ramínky než hluboká, do které se nevejdete.

Na závěr: změřte si průchod, postavte skříň mimo hlavní linii a nechte si před ní místo na otočení. Pokud to nejde, zvažte jiné místo. Průchozí místnost není skladiště a skříň v ní nemá stát jen proto, že se tam vešla.

Hotové členění udržujte jednoduché. Jednou za čas zkontrolujte, jestli se přepážky neposunuly, a vytáhněte předměty, které do nepatří. Dobře navržená vložka pozná se podle toho, že po ní nemusíte sahat dozadu a nic nehledáte poslepu. Vydrží roky, pokud ji nepřetížíte a nebudete do ní cpát úložné prostory v malém bytěěci, na které nebyla stavěná.

Dveře skříně potřebují prostor na otevření. U dvoukřídlých se otevírá na obě strany, u posuvných stačí pruh před ní. Pokud je místnost úzká, sáhněte po posuvných dveřích nebo po skříni s dveřmi otevíranými pouze do uličky, kterou stejně procházíte. Typická chyba: postavit skříň tak, že se dveře otevírají do prostoru, kudy se vstupuje do další místnosti. Vznikne klika, o kterou se zachytává oblečení i lokty.

Kde se při oblékání skutečně stojí Oblékání není jen o skříni, ale o místě, kde se člověk zastaví. Potřebujete alespoň půl metru před skříní na to, abyste se mohli předklonit, natáhnout ruku nebo si sednout. Zjistěte, jestli se v tom místě dá stát i s otevřenými dveřmi. Zkuste si tam stoupnout, zvednout obě ruce a předklonit se. Pokud narazíte do stěny nebo do dveří, je to špatně. Pomůže malá židle nebo taburet, který se dá zasunout pod skříň, pokud má nožičky. Nenechávejte ale sedačku stát v průchodu – to je nejčastější důvod, proč se v průchozí místnosti nedá projít.

Ramínka na kalhoty nebo sukni drží oděv na místě, ale obyčejné gumičky nebo kovové spony často tlačí, posouvají se a zanechávají červené otlaky. Rozdíl mezi příjemným nošením a každodenním trápením není v síle tahu, ale v tom, jak přesně spona sedí na rameni a jak zařídit malou kuchyni rozkládá tlak. Vyplatí se proto vybírat ramínka se širokou kontaktní plochou a měkkou podložkou, ne s úzkým kovovým páskem.

Průchozí místnost je zrádná osvětlení v obýváku tom, že každý centimetr navíc ubírá průchod. Skříň tady nesmí stát jen podle toho, kde je zrovna místo, ale podle toho, kudy se skutečně chodí. Nejprve si udělejte jednoduchý test: položte na zem proužek papíru nebo provázek v trase, kudy denně procházíte, a nechte ho tam celý den. Uvidíte, jestli vede středem místnosti, podél zdi, nebo se stáčí ke dveřím. Podle téhle linie pak postavte skříň tak, aby její hrana byla alespoň pět centimetrů za ní. Ne blíž.