Rošt a rozteč rozhodují o rovině i pevnosti U šikmin se často zapomíná na to, že nosný rošt musí být kolmý na krokve a ve správné rozteči. Příliš velká rozteč způsobí prohnutí desek a viditelné vlny ve světle. Příliš malá rozteč zbytečně komplikuje práci a zvyšuje spotřebu materiálu. Desky se šroubují k profilům, ne ke krokvím, a šrouby musí být zapuštěné, ale ne protržené. Hlavy šroubů těsně pod povrchem, jinak je při tmelení nezakryjete.

Typická chyba je spoléhat na datum minimální trvanlivosti jako na jediné pravidlo. U mnoha potravin jde o orientační údaj a rozhoduje vůně, vzhled a chuť. Naopak u masa a ryb se vyplatí být opatrný a nebezpečné je i rozmrazení při pokojové teplotě. Další častou chybou je vařit příliš velké porce bez plánu na zbytky. Pokud uvaříte víc, hned část oddělte a uložte do chladu nebo mrazu, dokud je jídlo čerstvé.

Na jednu část objemu lehce napěchovaných lístků použijte tři až čtyři oleje. Osvědčuje se slunečnicový, mandlový nebo jojobový olej, který je stabilní a nemá výraznou vlastní vůni. Lístky vložte do čisté sklenice, zalijte olejem tak, aby byly zcela ponořené, a uzavřete. Sklenici postavte na teplé místo, ale ne na přímé slunce — teplota kolem 25 až 30 °C stačí. Macerujte dva až tři týdny a každý druhý den sklenicí jemně zakružte. Během prvních dnů sledujte, zda se na hladině netvoří bílý povlak; to je signál, že květy nebyly suché a olej je potřeba přefiltrovat a začít znovu s čerstvými lístky.

Seznam pište podle toho, co skutečně uvaříte, ne podle toho, co zní dobře. Ke každému jídlu si poznamenejte, ze kterých surovin vznikne a zda se některá z nich použije i jinde. Pokud plánujete tři recepty a každý vyžaduje jiný druh bylinky nebo půlku balení, zkontrolujte, zda zbytek zužitkujete. Právě tady vzniká většina vyhozených potravin: nakoupíte tři druhy čerstvých věcí, použijete z každé část a zbytek skončí v koši.

Rozhodující je kostra a výplň, ne barva látky. Posaďte se, vstaňte a zkuste, zda se sedák vrací do tvaru. Když zůstane promáčknutý, bude to po pár měsících ještě horší. U levnějších kusů se často šetří na pružinách a na hustotě pěny — poznáte to podle toho, že pohovka působí lehce a při usednutí „klepne". Potah volte podle toho, kdo na něm bude sedět: hladká tkanina se snadno čistí, ale klouže; hrubší a pevnější látka lépe drží a tolik se neprodře v místě, kde se nohy neustále šoupou po sedáku.

Na co se dívat u konstrukce a pota

Začněte tím, že si změříte skutečný prostor. Ne jen místo, kam pohovka „nějak" vejde, ale i to, kolik zbude na nohy, na vstávání a na odkládání věcí. U hraní je klíčové, aby měl člověk kam dát lokty a aby se nemusel kroutit do nepřirozené polohy. Hluboké a měkké sezení vypadá lákavě, ale po hodině hraní z něj bolí záda, protože tělo nemá oporu. Hledejte spíš pevnější sedák s rozumnou hloubkou, u kterého se nepropadáte.

Poslední častá chyba je spěch při tmelení a broušení. Tmel se nanáší ve vrstvách, každá musí před další schnout. Silná vrstva schnutím popraská a při broušení se vydrolí. Pásku vtlačte do první vrstvy tmelu a přetáhněte ji druhou. Broušení dělejte s odsáváním a v ochranných pomůckách, prach z podkroví se špatně dostává ven. Před malováním zkontrolujte rovinu pod bočním světlem, protože přímé světlo chyby zakryje.

Nakupujte v pořadí, které odpovídá trvanlivosti Během nákupu jděte nejdřív k trvanlivým věcem a čerstvé potraviny berte nakonec. Maso, mléčné výrobky a chlazené věci patří do košíku jako poslední, aby co nejkratší dobu zůstaly mimo chlad. U ovoce a zeleniny si vybírejte množství, které zvládnete sníst barvy stěn do obýváku několika dní, ne to, co je zrovna v akci. Velké balení se vyplatí jen tehdy, když máte jasný plán, jak ho spotřebovat – jinak je to jen levnější cesta k vyhození.

Podkroví je specifické tím, že šikminy a stropy tvoří soustavu rovin, které na sebe musí navazovat. Nejčastější problém vzniká hned na začátku: montáž bez zaměření. Než vezmete do ruky profil, zkontrolujte, zda jsou krokve v rovině a zda je podklad únosný. Odchylky krokví se řeší podkládáním nebo přizpůsobením roštu, ne silou. Pokud rošt přitáhnete k nerovné krokvi, sádrokarton po přišroubování povolí a spáry popraskají.

Druhá chyba je podcenění parozábrany. V podkroví prochází vlhký vzduch z dokončení interiéru nahoru a kondenzuje v izolaci. Parozábrana musí být souvislá, přelepená ve spojích a pečlivě napojená na stěny i prostupy. Časté je přerušení fólie v místě elektroinstalace nebo nedotažené přelepení rohů. Fólii natahujte bez prověšení, ale bez napětí, a každý prostup řešte samostatně.