Na okna a zrcadla se často doporučuje ocet s vodou v poměru 1:1. Funguje to, ale na tmavém skle zůstávají šmouhy. Řešení je jednoduché: použij destilovanou vodu místo kohoutkové, protože minerály z vodovodu dělají mapy. Na mastnotu v kuchyni zase nestačí slabý ocet. Na digestoř, sporák a troubu použij pastu ze sody a vody v poměru 3:1, nech ji deset minut působit a setři vlhkým hadrem. Nepoužívej ji na hliník — soda ho zmatní.

Nezapomínejte na údržbu a větrání. Textilní a látkové koše pravidelně vysávejte, jinak v nich vzniká prach a vlhko. Plastové koše myjte jen mýdlovou vodou, agresivní čistidla je zakalují a mohou je i rozleptat. Kovové drátěné koše občas otřete suchým hadrem, aby nezačaly rezavět. Pokud skříň stojí v koupelně nebo ve vlhkém sklepě, dejte přednost plastu nebo nerezu před dřevem a textilem.

Po umytí nechte lednici otevřenou alespoň hodinu, aby vyschla a vyvětrala se. Teprve potom ji zapněte a nastavte teplotu na 4 °C v chladicí části a -18 °C v mrazničce. Potraviny vracejte postupně, nejdříve trvanlivé, pak mléčné výrobky a maso. Syrové maso dávejte vždy na spodní polici, aby případná šťáva nekapala na jiné potraviny. Teplé jídlo do lednice nepatří, zvyšuje vlhkost a množení bakterií.

Než začnete vybírat úložné koše, změřte si vnitřní prostor skříně. Změřte šířku, hloubku i výšku dna a odečtěte tloušťku pantů a případných zásuvek. Koš by měl mít vůli alespoň 1–2 cm na každé straně, jinak bude drhnout nebo se špatně vytahovat. U polic měřte světlou výšku mezi policemi, ne celkovou výšku skříně. Typická chyba: koupíte koš na vnější rozměry, ale do skříně se nevejde kvůli zaobleným rohům nebo výstupkům na dně. Rozměry vždy berte jako vnitřní světlost, ne jako vnější půdorys.

Větrání zůstává základem. Krátké, intenzivní vyvětrání dokáže vyměnit vzduch v místnosti za několik minut a odstraní řádově víc škodlivin než jakákoli sbírka květináčů. Rostliny pomáhají hlavně v době, kdy okna zavřená být musí – v zimě, při smogu nebo v noci. Kombinujte obojí: přes den větrejte, celoročně udržujte rostliny zdravé a vlhké.

Rozhodující je plocha listů a jejich stav. Druhy s velkými, tenkými a rychle rostoucími listy odpařují a přijímají plyny výrazně víc než sukulentní rostliny s tlustými, kožovitými listy. Mezi spolehlivé patří například tchynina jazyka, filodendron, scindapsus, dracena nebo fíkus benjamín. Naopak kaktusy a tlusté sukulenty berte spíš jako dekoraci. Stejně důležitá je kondice: zaprášený list má ucpané průduchy a čistí minimálně.

Světlo, které neunaví o